Předstírání práce – 21 Cdo 2596/2011

V tomto případě zaměstnanec dorazil ráno do práce a v docházkovém systému označil svůj příchod. Následně však své pracoviště opustil a vrátil se na něj až večer, kdy v docházkovém systému vyznačil svůj odchod. Zaměstnavatel mu v návaznosti na to doručil okamžité zrušení pracovního poměru, o jehož platnost se vedl spor, který se dostal až k Nejvyššímu soudu ČR. Podle stávající judikatury bylo možné posuzovat jako zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, které je jedním z důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru, nejméně několikadenní neomluvenou absenci zaměstnance. Nejvyšší soud ČR však v tomto případě neposoudil jednání zaměstnance jako „prostou“ neomluvenou absenci, ale jako útok na majetek zaměstnavatele. Předstíráním práce totiž zaměstnanec usiloval o nezákonné snížení majetku svého zaměstnavatele, neboť se pokusil získat mzdu za práci v době, kdy ve skutečnosti nepracoval. Útok na majetek zaměstnavatele přitom podle názoru Nejvyššího soudu ČR představuje tak významnou okolnost, že zpravidla sama o sobě zakládá zvlášť hrubé porušení povinností zaměstnance, a tedy odůvodňuje okamžité zrušení pracovního poměru. Zaměstnavatelé by tak měli při neomluvených absencích zaměstnanců v práci posoudit, zda se jedná o tzv. prostou absenci, nebo o absenci, při které zaměstnanec práci předstírá a snaží se na úkor zaměstnavatele obohatit. U předstírané práce pak mohou zaměstnavatelé i jeden den takto předstírané práce posoudit jako zvlášť hrubé porušení povinností a přistoupit k okamžitému zrušení pracovního poměru zaměstnance. U prosté absence je potřeba vzít v úvahu požadavek Nejvyššího soudu ČR, že pro použití okamžitého zrušení je nutné, aby tato prostá absence byla několikadenní.

Rozhodnutí dostupné zde

  • Datum: 17. 10. 2012

< Přejít zpět