Překážky v práci na obou stranách – co s nárokem na náhradu mzdy? – 21 Cdo 2745/2013

Zaměstnanec byl zaměstnavatelem odvolán z vedoucího místa, výkon jiné práce odmítl, a proto nedocházel do práce z důvodů fikce překážky v práci na straně zaměstnavatele (s nárokem na náhradu platu). Zároveň však byl zaměstnanec zvolen starostou obce. Jednalo se o funkci dlouhodobě uvolněnou a tedy o překážku v práci na straně zaměstnance bez nároku na náhradu platu. Než se zaměstnavatel o existenci této překážky v práci dozvěděl, vyplatil zaměstnanci na náhradě platu částku převyšující 18.000,- Kč. Právě této částky se pak zaměstnavatel domáhal soudní cestou. Okresní soud vyhověl zaměstnavateli, když uvedl, že nárok na náhradu platu z důvodu překážky na straně zaměstnavatele přísluší jen tehdy, jestliže zaměstnanec byl sám schopen a ochoten konat práci podle pracovní smlouvy a tuto práci nemohl vykonávat jen v důsledku postupu zaměstnavatele. Protože zaměstnanec byl zvolen dlouhodobě uvolněným starostou, nemohl vykonávat práci a náhrada platu mu nepřísluší. S tímto nesouhlasil krajský soud, který rozsudek změnil a vyhověl zaměstnanci. Podle názoru krajského soudu odvolanému zaměstnanci nic nebrání, aby vyvíjel jinou výdělečnou činnost, a že zaměstnanec má až do doby, než se dohodne se zaměstnavatelem na dalším pracovním zařazení nebo do doby skončení pracovního poměru nárok na náhradu platu ve výši průměrného výdělku. Na Nejvyšším soudu bylo, aby zvolil, ke které z variant se přikloní. Nejvyšší soud se ztotožnil s právním názorem okresního soudu a rozsudek krajského soudu tak znovu změnil. Nejvyšší soud přitom formuloval důležité obecné pravidlo, podle nějž nárok na náhradu mzdy nebo platu zaměstnanec nemá v době, kdy nemůže pracovat pro překážky na své straně, neboť v této době by nemohl vykonávat práci u zaměstnavatele a plnit tak své povinnosti vyplývající z pracovního poměru, i kdyby nebylo fikce překážky v práci na straně zaměstnavatele. Zaměstnanec tedy odešel poražen, Jedná se o klíčový judikát, protože následky „souběhu“ překážek v práci na straně zaměstnance i zaměstnavatele byly dosud diskutovány pouze v odborné literatuře. Až nyní dal Nejvyšší soud jasné a obecné stanovisko, podle nějž je třeba vždy hledět na to, zda je dána překážka v práci na straně zaměstnance. Pokud ano, převáží nad překážkou v práci na straně zaměstnavatele.

Rozhodnutí dostupné zde

  • Datum: 27. 05. 2014

< Přejít zpět

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >