Spory s kolegy a výpověď z organizačních důvodů dle § 52 písm. c) – sp. zn. 21 Cdo 1494/2014

Zaměstnanec/žalobce zastával u zaměstnavatele/žalované pracovní pozici ředitele, přičemž byl s ním pracovní poměr ukončen z organizačních důvodů. Organizační změna, která byla příčinou výpovědi žalobce z pracovního poměru, spočívala v řízení obchodní společnosti pouze jednateli. Žalobce však viděl pravý důvod pro ukončení ze strany zaměstnavatele v něčem jiném – vystrnadit jej z pracovního poměru, protože si přestal rozumět s dalšími společníky společnosti (podle jeho výpovědi měli mezi sebou dlouholeté spory). Z těchto důvodů se žalobce domáhal určení neplatnosti výpovědi. V řízení před Nejvyšším soudem zaměstnanec namítal odchýlení se odvolacího soudu od ustálené judikatury při řešení otázky, zda „podaná výpověď je skutečně výpovědi, nebo jde o simulovaný právní úkon, kterým se zaměstnavatel snaží zbavit svého zaměstnance“, a dále namítal také to, že se soudy nezabývaly, zda příčinou byla nepohodlnost zaměstnance a důsledkem přijatá organizační změna. Nejvyšší soud ČR se tedy začal zabývat otázkou významu pohnutky zaměstnavatele pro skončení pracovního poměru se zaměstnancem ve smyslu § 52 písm. c) zák.práce. Nejvyšší soud dovolání zamítl a přiklonil se v tomto případě na stranu zaměstnavatele, když vyslovil názor, že při propouštění zaměstnance je výpověď z důvodu organizačních změn ve smyslu § 52 písm. c) zákoníku práce platná i přesto, že jednou z pohnutek vedoucí k výpovědi mohly být i spory s tímto zaměstnancem. Vždy však musí být nepochybné, že organizační opatření je skutečné, a bez náhrady zrušilo pracovní místo zaměstnance, a tím je dán důvod výpovědi podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Pro posouzení platnosti či neplatnosti takové výpovědi je pak pohnutka zaměstnavatele vedlejší.

Rozhodnutí dostupné zde

Datum: 15. 10. 2015

< Přejít zpět