Hmotná odpovědnost za zboží v regálech? – rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 492/2019
Zaměstnankyně samoobsluhy uzavřely se zaměstnavatelem dohody o hmotné odpovědnosti za svěřené hodnoty. Zaměstnavatel pak za určité období zjistil schodek na takto svěřených hodnotách, přičemž následně vyvstal spor ohledně povinnosti zaměstnankyň samoobsluhy zjištěný schodek nahradit. Soudy pak řešily otázku, zda se odpovědnost za schodek na svěřených hodnotách může vztahovat i na zboží, které je vyskládáno na regálech v samoobsluze a je tak volně přístupné zákazníkům, resp. zda je ve vztahu k tomuto zboží splněna podmínka možnosti osobní dispozice zaměstnance se svěřenou hodnotou dle § 252 odst. 1 zákoníku práce. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že zaměstnanec neztrácí možnost osobní dispozice se zbožím jen z toho důvodu, že je vyskládáno ve volně přístupných regálech. Odpovědnost za schodek se tak uplatní i ve vztahu k tomuto zboží. Zároveň však platí, že aby zaměstnanec mohl řádně hospodařit se svěřenými hodnotami, musí mu zaměstnavatel za tímto účelem vytvořit vhodné podmínky. Pokud by bylo prokázáno, že zaměstnavatel vhodné podmínky nevytvořil, mohly by se zaměstnankyně zcela nebo zčásti zprostit povinnosti nahradit schodek. Porušení této povinnosti zaměstnavatelem se však v daném případě neprokázalo.
S ohledem na to, že pracovnice v projednávaném případě nebyly hlídači a pravděpodobně neměly možnost účinně zamezit schodku na volně přístupném zboží, se závěry Nejvyššího soudu jeví jako nepřiměřené. Ačkoliv je tvrdost závěrů Nejvyššího soudu moderována tím, že zaměstnavatel musí pro zaměstnance vytvořit vhodné podmínky k péči o svěřené hodnoty, porušení této povinnosti ze strany zaměstnavatele je vždy nutné v řízení před soudem tvrdit a prokázat.
Rozhodnutí dostupné zde
- Datum: 11. 11. 2019
Sledujte nás na Facebooku