Velká novela ZOK (zákon o obchodních korporacích)

Dlouho očekávaná novela zákona o obchodních korporacích (ZOK) byla schválena v lednu 2020 jako zákon č. 33/2020 Sb. a účinnosti nabude 1. 1. 2021. Rozsáhlý návrh obsahuje změny napříč celým zákonem. Kromě úpravy nepřesností, nejednoznačností či vypuštění některých nadbytečných ustanovení obsahuje novela i několik poměrně významných změn, jejichž přehled jsme pro Vás níže připravili.

Snížení administrativních a právních nároků na podnikatele přinese změna umožňující jednodušší splacení peněžitého vkladu při založení některých kapitálových společností. Doposud je nutné si za tímto účelem zřídit u banky zvláštní účet, a to i pokud výše vkladu činí pouhou jednu korunu. Z tohoto pravidla bude nově stanovena výjimka, kdy pro vklad do výše 20 000 Kč postačí splacení jiným způsobem, například složením do notářské úschovy. Založení jednoduché s.r.o. tak bude moci proběhnout přímo a jen u notáře.

Za nákladnou a zdlouhavou je aktuálně považována procedura vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy či stanov, které se po vzniku společnosti stávají nadbytečnými (např. údaje o výši vkladové povinnosti zakladatelů, určení prvních členů statutárního orgánu či uvedení osoby správce vkladu). Oproti dnešnímu stavu, kdy je sporné, zda se v takovém případě jedná o změnu společenské smlouvy, která vyžaduje formu notářského zápisu, bude nově o vypuštění údajů umožněno rozhodovat statutárnímu orgánu společnosti a zároveň nebude nutné o takovém rozhodnutí pořizovat notářský zápis.

Méně formalizované bude také rozhodování mimo valnou hromadu v kapitálových společnostech. Rozhodování tzv. per rollam v současné době vyžaduje, aby v případech rozhodnutí, které vyžadují formu notářského zápisu, bylo každé jednotlivé vyjádření společníka nebo akcionáře vyhotoveno taktéž ve formě notářského zápisu. To je v praxi zejména u společností s větším počtem společníků či akcionářů zbytečně nákladné. Novela stanoví, že postačí rozeslat kopie notářského zápisu o navrhované změně, ke které by v případě souhlasu akcionář či společník připojil úředně ověřený podpis.

Některá rozhodnutí naopak formu veřejné listiny budou muset mít i nadále (zejména změny zakladatelského právního jednání). Nedostatek formy nebyl doposud jednoznačně řešen, což novela mění a pro situace, kdy valná hromada správnou formu rozhodnutí nezajistí, stanovuje, že rozhodnutí musí být v požadované formě (nejčastěji notářského zápisu) přijato do 60 dnů ode dne jeho původního přijetí (v chybné formě), jinak nebude mít právní účinky (bude zdánlivé).

Velmi důležitými změnami, které novela přináší, jsou změny v úpravě podílu na zisku, zálohy na podíl na zisku a omezení výplaty zisku. Nově bude možné na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena (předchozí judikatura dovozovala lhůtu maximálně 6 měsíců). Jde-li o zálohu na podíl na zisku, původní ustanovení omezující výplatu (insolvenční test) zůstává a je výslovně uvedeno, že rozdíl mezi zálohou a ziskem se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena.

Zároveň budou stanovena i další omezení pro rozdělení zisku – nově bude platit, že pokud se vlastní kapitál společnosti po rozdělení případného zisku sníží pod hodnotu upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které se dle zákona nesmí dělit, není možné rozdělit zisk (rozhodnutí nemá účinky). Zároveň bude nově platit, že pokud se v aktivech společnosti nachází náklady na vývoj. částka k rozdělení se bude snižovat také o část těchto nákladů, která není odepsaná.

Obchodní korporace nově budou mít také explicitní zákaz poskytnout společníkovi nebo osobě jemu blízké bezúplatné plnění (typicky darování). Výjimku tvoří pouze dary obvyklé, dary ze slušnosti a dary na veřejně prospěšný účel. Cílem navrhované úpravy je zabránit obcházení pravidel pro výplatu podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích.

Novela by měla také zvýšit transparentnost orgánů společností. Nově bude nutné, aby právnická osoba, jež je členem voleného orgánu jiné společnosti, zmocnila jedinou fyzickou osobu, která ji bude v daném orgánu společnosti zastupovat. Bez zápisu takového zástupce do obchodního rejstříku nebude možné právnickou osobu jako člena voleného orgánu společnosti zapsat do obchodního rejstříku.

Člen voleného orgánu nově bude moci odstoupit kdykoli (dříve to nešlo, pokud byla doba pro obchodní korporaci nevhodná), přičemž výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal (nebo měl projednat) orgán, který člena zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí projednání orgánem, jehož je členem. Oznámí-li člen své odstoupení přímo na zasedání takového orgánu, pak mu funkce zaniká uplynutím 2 měsíců od takového oznámení (neschválí-li tento orgán na žádost odstupujícího jiný den), a má-li společnost jediného společníka, pak uplynutím 2 měsíců od doručení oznámení jedinému společníkovi (neschválí-li jediný společník na žádost odstupujícího jiný den).

Pozornosti se dostalo i úpravě smlouvy o výkonu funkce mezi kapitálovou společností a členem jejího voleného orgánu. Neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti doposud vedlo k relativní neplatnosti, které je třeba se dovolat, jinak je smlouva platná. Nově bude výslovně stanoveno, že absence uvedeného schválení povede k neúčinnosti smlouvy.

Změny se dotkly i části ZOK týkající se odpovědnosti členů statutárních orgánů společnosti.
Diskvalifikace z výkonu funkce člena voleného orgánu nově může být uložena i v nižší než 3leté délce. Přispěl-li pak člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace, bude o případném dalším postihu jednat insolvenční soud (půjde o tzv. incidenční spor), který bude moci vedle dosavadní povinnosti vydat prospěch uložit také povinnost člena statutárního orgánu doplnit ze svého nedostatečný majetek společnosti (namísto ručení). Tato kritéria se pak nově uplatní i na tzv. faktické a stínové vedoucí, tedy na osoby, které sice formálně v postavení člena statutárního orgánu nejsou, ale fakticky ano.

Změn doznala také úprava zprávy o vztazích, tedy povinnosti, která prozatím nebyla společnostmi příliš plněna. Nově nebude povinností ve zprávě uvádět, zda ovládané osobě vznikla újma a zda byla v rámci koncernu vyrovnána, stejně jako se nebudou uvádět informace, které podléhají ochraně nebo utajení (v takovém případě však se sdělením, že zpráva je neúplná a z jakého důvodu se informace neuvádějí). Informace tvořící obchodní tajemství se nově budou moci uvádět v přiměřené míře zobecnění (tj. ve formě rozmezí).

Nepřiměřenou přísnost vykazovala úprava zákazu konkurence jednatelů v s.r.o. či členů představenstva v akciových společnostech. Nově tak bude umožněno se úpravou ve společenské smlouvě či stanovách různými způsoby odchýlit od (poměrně přísné) zákonné úpravy zákazu konkurence. Společnosti si tak budou moci určit další činnosti, jejichž výkon je členům statutárního orgánu zakázán či podmínit výkon takových zakázaných činností např. souhlasem určitého orgánu společnosti, nebo naopak některé či všechny zákonem zakázané činnosti vyloučit, a tím jejich výkon dovolit.

V rámci úpravy akciové společnosti byl novelou doplněn proces volby členů dozorčí rady společnosti jejími zaměstnanci. Členem dozorčí rady bude nově moci být pouze osoba, která je v pracovním poměru ke společnosti (ledaže stanovy určí, že může vykonávat funkci i po odchodu do důchodu). Nově je také stanoveno, kdo může návrh na volbu či odvolání takového člena dozorčí rady podat a také, že k platnosti volby se vyžaduje tajné hlasování, kterého se zúčastnila alespoň třetina oprávněných voličů. Další podrobnosti stanoví volební řád připravovaný představenstvem.

Akciová společnost (stejně jako s.r.o., má-li dozorčí radu) má nově při existenci dostatečné většiny a splnění určitých podmínek možnost ve stanovách určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady a takto jmenovaného člena také odvolat.

Další novinkou je zrušení pozice statutárního ředitele coby orgánu povinně zřizovaného vedle správní rady v monistickém systému řízení akciové společnosti. Mezi odborníky dosud nepanovala zcela shoda, zda je správní rada statutárním orgánem, nebo jím je pouze statutární ředitel. Nově bude obchodní vedení a dohled nad činností společnosti náležet pouze povinně zřizované správní radě.

Novela nezapomněla ani na problematiku společností, které nevyvíjí ekonomickou aktivitu a existují jen formálně, tedy tzv. neaktivních společností. Dle ministerstva spravedlnosti jsou totiž potenciálně zneužitelné pro protiprávní jednání, především pak pro daňové podvody. Novela proto zavádí postup, kdy bude možné společnost zrušit, jestliže nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a současně není-li možné jí doručit výzvu ke splnění této povinnosti.

  • Datum: 24. 03. 2020

< Přejít zpět

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >