Dohoda o hmotné odpovědnosti – rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4711/2017

Zaměstnanec měl se zaměstnavatelem uzavřenou dohodu o hmotné odpovědnosti za svěřené hodnoty. Bylo zjištěno, že tento zaměstnanec neodevzdal tržby (tržby z herních automatů a z prodeje zboží na baru) v plné výši, kdy zaměstnavatel tvrdil, že došlo ke schodku na svěřených hodnotách, a domáhal se žalobou po zaměstnanci náhrady. Odvolací soud tuto žalobu zamítl, přičemž uvedl, že tržby z automatů nebyly vlastnictvím zaměstnavatele, nýbrž třetí osoby, a proto je ve vztahu k těmto finančním prostředkům vyloučeno uvažovat o schodku. Ve vztahu k finančním prostředkům z prodeje zboží na baru byl pak zaměstnanec odpovědnosti za schodek zproštěn (aniž však zkoumal, zda zaměstnanec řádně plnil své povinnosti). K dovolání zaměstnavatele Nejvyšší soud uvedl, že pro vznik odpovědnosti zaměstnance za schodek není podstatné, komu svěřené hodnoty patřily – podstatné je, že mezi počátečním a konečným stavem svěřených hodnot zjištěným při inventuře byl rozdíl (tj. schodek). Dále uvedl, že zaměstnanec se nemůže své hmotné odpovědnosti zprostit, jestliže vznik schodku umožnil neplněním svých povinností řádně hospodařit se svěřenými prostředky svěřenými, střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele. Tímto hlediskem se musí soud v podobných případech vždy zabývat.

Rozhodnutí dostupné zde

  • Datum: 07. 07. 2017

< Přejít zpět