Novela zákoníku práce – k vysílání zaměstnanců podruhé

Současně s aktuální novelou zákoníku práce proběhla i transpoziční novela směrnice Evropského parlamentu a Rady o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Změny budou mít dopad na náročnost ověřování podmínek, za nichž jsou odměňováni zaměstnanci přijímající firmy, a mohou se
projevit i zvýšením nákladů na vyslání zaměstnance. Nataša Randlová a David Smolař proto v prázdninovém dvojčísle časopisu Práce a Mzda shrnují podstatu vysílání zaměstnanců v rámci přeshraničního poskytování služeb, upozorňují na nejzásadnější změny, které nová úprava přinese, a objasňují některá nejasná místa v právních předpisech. Dušan Nitschneider ze slovenské kanceláře Nitschneider & Partners shrnuje, jakými pravidly se při vysílání budou muset čeští zaměstnavatelé řídit u našich slovenských sousedů.

 

Novela zákoníku práce stručně v bodech

Nataša Randlová a Jakub Lejsek v článku, který najdete v letním dvojčísle časopisu Práce a Mzda, přibližují čtenářům hlavní novelizovaná ustanovení zákoníku práce s jednoduchým komentářem, který upozorňuje na to, co se oproti stávající úpravě mění a na co by se měli zejména zaměstnavatelé zaměřit.

Poskytování prostředků k výkonu odborové činnosti má své hranice

Odborové organizace si nemohou jednostranně diktovat, jaké prostředky jim má zaměstnavatel
poskytnout k výkonu odborové činnosti. Nataša Randlová a Lucie Brázdová v prázdninovém dvojčísle časopisu Práce a Mzda vysvětlují, jaké činnosti spadají pod řádný výkon činnosti odborové organizace, a zabývají se také otázkou, jestli má odborová organizace právo si položky spadající pod § 277 zákoníku práce jednostranně určit a na zaměstnavateli je v této podobě vymáhat.

Pracovněprávní aktuality – květen 2020

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 8. 5. 2020  do 11. 6. 2020. Ve sbírce zákonů již vyšla novela, která umožňuje zaměstnancům, jejichž zaměstnavatel se ocitne v platební neschopnosti
a nevyplatil jim mzdové nároky, obrátit se na Úřad práce s žádostí o jejich uspokojení. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, která reaguje na novelizaci insolvenčního práva a vývoj právní úpravy v oblasti zaměstnanosti. Hlavním cílem je dosažení optimální ochrany zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele za současného zamezení zneužití daného zákona.

Pracovněprávní aktuality – duben 2020

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 10. 4. 2020  do 7. 5. 2020. Druhým čtením v Poslanecké sněmovně prošel návrh velice důležité novely zákoníku práce, který má jak transponovat nové směrnice EU v oblasti vysílání zaměstnanců, tak upravovat některé stávající i nové instituty (např. sdílené pracovní místo, přechod práv a povinností, celkovou koncepci dovolené či problematiku doručování). Při schvalování poslanci odložili účinnost této novely z 1. 7. na 30. 7. 2020 (s výjimkami).

Pandemie COVID-19 a pracovněprávní dopady

Nataša Randlová a Jakub Lejsek nabídli v letošním pátém čísle časopisu Práce a Mzda  krátké shrnutí, jak se v problematice spojené s onemocněním COVID-19 zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele.

HR News č. 4 / červen 2020

V letošním čtvrtém vydání HR News se věnujeme stručnému shrnutí novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která se týká oblasti BOZP a pracovnělékařských služeb (PLS), změnám v oblasti srážek prováděných z odstupného vyplaceného zaměstnanci a prodloužení programu Antivirus A a B a nový režim C. Přinášíme také informaci o novém programu na podporu zaměstnanosti realizovaném Úřadem práce, který potěší zaměstnance i zaměstnavatele, a ochutnávku několika zajímavých judikátů.

Pracovněprávní aktuality – březen 2020

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 6. 3. 2020  do 9. 4. 2020. Kromě aktualit spojených s opatřeními v rámci pandemie COVID-19 se můžete seznámit také s předkládaným návrhem nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát.  S účinností od počátku roku 2021 vláda navrhuje navýšení vyměřovacího základu pro platbu státu za takzvané státní pojištěnce na 8 274 Kč (v roce 2020 činí vyměřovací základ 7 903 Kč). Měsíční pojistné by se tak mělo navýšit na 1 117 Kč (v roce 2020 činí 1 067 Kč).

HR News č. 3/ květen 2020

Mnozí zaměstnavatelé byli v důsledku opatření a usnesení přijatých vládou a Ministerstvem zdravotnictví v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 nuceni dočasně zavřít či značně omezit své provozy. Jiní zaměstnavatelé omezili přítomnost zaměstnanců na pracovišti dobrovolně jako vlastní epidemiologické opatření. V současné době již dochází k rozvolňování opatření a k postupnému návratu zaměstnanců na pracoviště. Se zvyšováním počtu zaměstnanců na pracovišti se ale opět zvyšuje i riziko přenosu nákazy. Abyste mohli na návrat zaměstnanců na stanoviště vhodně zareagovat, připravili jsme pro vás přehled opatření, která mohou přispět k prevenci šíření onemocnění COVID-19 na pracovišti.

Work-life balance

Nataša Randlová a Lucie Brázdová v článku, který najdete v dubnovém vydání časopisu Práce a Mzda, vysvětlují, co pro nás v praxi znamená nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158). Jejím cílem je umožnit ženám se lépe zapojit na trhu práce a motivovat otce, aby se co nejdříve zapojili do péče o dítě i o domácnost. Činí tak zejména prostřednictvím zavedení minimální délky otcovské dovolené, výše otcovské a rodičovského příspěvku a posílením práva pracovat z domova. Česká republika je povinna směrnici transponovat do svého právního řádu nejpozději do 2. srpna 2022.

Jaká jsou pravidla pro propouštění ve velkém?

Na webu Lidových novin najdete komentář Nataši Randlové, v němž popisuje určité podmínky, které stanoví zákoník práce v případě hromadného propouštění pro zaměstnavatele, čímž propouštěné zaměstnance chrání.

Komentář si můžete přečíst zde.

 

Pracovněprávní aktuality – únor 2020

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 7. 2. 2020  do 5. 3. 2020. Ministerstvo práce a sociálních věcí zveřejnilo stanovisko k aktuální situaci k pracovněprávním aspektům při nákaze koronavirem. Nově vznikající anonymní odborové organizace představují v praxi téma, s nímž jsou spojeny praktické i výkladové problémy. Česká asociace advokátů specializujících se na pracovní právo (CzELA) přijala výkladové stanovisko, které by mohlo zaměstnavatelům v tomto směru pomoci rozklíčovat, na co mají a nemají anonymní odbory právo, pokud chybí mezi sociálními partnery jakákoli konkretizující dohoda.

Kurzarbeit

Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR by měla vláda na základě nejnovějších zkušeností vytvořit z tzv. kurzarbeitu systémový nástroj pro budoucí krize. Jak by měl kurzarbeit do budoucna konkrétně vypadat? Mezi experty, které viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jan Rafaj pozval k online diskusi, byla i Nataša Randlová.  Na záznam diskuse se můžete podívat zde.

Pravidla propouštění ve velkém

Nataša Randlová vysvětluje ve článku, který vyšel v Lidových novinách 4. května 2020, jaké podmínky stanoví zákoník práce zaměstnavatelů v případě hromadného propouštění.

Pomoc pro ohrožené zaměstnance

Michal Peškar vystoupil 29. dubna 2020 ve vysílání Studia ČT24, aby vysvětlil, jak funguje český Kurzarbeit – Program ochrany zaměstnanosti Antivirus. Stát by měl prostřednictvím Úřadu práce ČR kompenzovat firmám vyplacené prostředky, aby nemusely sáhnout k propouštění. Na záznam z vysílání se můžete podívat zde.

Pracovněprávní aktuality – leden 2020

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 10. 1. 2020  do 6. 2. 2020. Kromě jiného se dozvíte, že Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo další novelu zákona o zaměstnanosti, která se dotýká oblasti zprostředkování zaměstnání Úřadem práce České republiky, aktivní politiky zaměstnanosti, zaměstnávání osob se zdravotním postižením či  agentur práce. Pro zaměstnavatele významnou novinku představuje  oblast plnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením – zde se navrhuje změna právní úpravy spočívající v zavedení diferenciace odvodu prostředků do státního rozpočtu v případě neplnění povinného podílu zaměstnávání osob se zdravotním postižením.