Novela zákoníku práce – k vysílání zaměstnanců podruhé

Současně s aktuální novelou zákoníku práce proběhla i transpoziční novela směrnice Evropského
parlamentu a Rady o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb. Změny budou mít dopad na
náročnost ověřování podmínek, za nichž jsou odměňováni zaměstnanci přijímající firmy, a mohou se
projevit i zvýšením nákladů na vyslání zaměstnance. Nataša Randlová a David Smolař proto v prázdninovém dvojčísle časopisu Práce a Mzda shrnují podstatu vysílání zaměstnanců v rámci přeshraničního poskytování služeb, upozorňují na nejzásadnější změny, které nová úprava přinese, a objasňují některá nejasná místa v právních předpisech. Dušan Nitschneider ze slovenské kanceláře Nitschneider & Partners shrnuje, jakými pravidly se při vysílání budou muset čeští zaměstnavatelé řídit u našich slovenských sousedů.

 

Novela zákoníku práce stručně v bodech

Nataša Randlová a Jakub Lejsek v článku, který najdete v letním dvojčísle časopisu Práce a Mzda, přibližují čtenářům hlavní novelizovaná ustanovení zákoníku práce s jednoduchým komentářem, který upozorňuje na to, co se oproti stávající úpravě mění a na co by se měli zejména zaměstnavatelé zaměřit.

Poskytování prostředků k výkonu odborové činnosti má své hranice

Odborové organizace si nemohou jednostranně diktovat, jaké prostředky jim má zaměstnavatel
poskytnout k výkonu odborové činnosti. Nataša Randlová a Lucie Brázdová v prázdninovém dvojčísle časopisu Práce a Mzda vysvětlují, jaké činnosti spadají pod řádný výkon činnosti odborové organizace, a zabývají se také otázkou, jestli má odborová organizace právo si položky spadající pod § 277 zákoníku práce jednostranně určit a na zaměstnavateli je v této podobě vymáhat.

Pracovněprávní aktuality – květen 2020

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 8. 5. 2020  do 11. 6. 2020. Ve sbírce zákonů již vyšla novela, která umožňuje zaměstnancům, jejichž zaměstnavatel se ocitne v platební neschopnosti
a nevyplatil jim mzdové nároky, obrátit se na Úřad práce s žádostí o jejich uspokojení. Ministerstvo práce a sociálních věcí připravilo novelu zákona o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele, která reaguje na novelizaci insolvenčního práva a vývoj právní úpravy v oblasti zaměstnanosti. Hlavním cílem je dosažení optimální ochrany zaměstnanců platebně neschopného zaměstnavatele za současného zamezení zneužití daného zákona.

Pracovněprávní aktuality – duben 2020

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 10. 4. 2020  do 7. 5. 2020. Druhým čtením v Poslanecké sněmovně prošel návrh velice důležité novely zákoníku práce, který má jak transponovat nové směrnice EU v oblasti vysílání zaměstnanců, tak upravovat některé stávající i nové instituty (např. sdílené pracovní místo, přechod práv a povinností, celkovou koncepci dovolené či problematiku doručování). Při schvalování poslanci odložili účinnost této novely z 1. 7. na 30. 7. 2020 (s výjimkami).

Pandemie COVID-19 a pracovněprávní dopady

Nataša Randlová a Jakub Lejsek nabídli v letošním pátém čísle časopisu Práce a Mzda  krátké shrnutí, jak se v problematice spojené s onemocněním COVID-19 zorientovat zejména z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele.

HR News č. 4/ červen 2020

V letošním čtvrtém vydání HR News se věnujeme stručnému shrnutí novely zákona o ochraně veřejného zdraví, která se týká oblasti BOZP a pracovnělékařských služeb (PLS), změnám v oblasti srážek prováděných z odstupného vyplaceného zaměstnanci a prodloužení programu Antivirus A a B a nový režim C. Přinášíme také informaci o novém programu na podporu zaměstnanosti realizovaném Úřadem práce, který potěší zaměstnance i zaměstnavatele, a ochutnávku několika zajímavých judikátů.

Pracovněprávní aktuality – březen 2020

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 6. 3. 2020  do 9. 4. 2020. Kromě aktualit spojených s opatřeními v rámci pandemie COVID-19 se můžete seznámit také s předkládaným návrhem nařízení vlády o stanovení vyměřovacího základu u osoby, za kterou je plátcem pojistného na veřejné zdravotní pojištění stát.  S účinností od počátku roku 2021 vláda navrhuje navýšení vyměřovacího základu pro platbu státu za takzvané státní pojištěnce na 8 274 Kč (v roce 2020 činí vyměřovací základ 7 903 Kč). Měsíční pojistné by se tak mělo navýšit na 1 117 Kč (v roce 2020 činí 1 067 Kč).

HR News č. 3/ květen 2020

Mnozí zaměstnavatelé byli v důsledku opatření a usnesení přijatých vládou a Ministerstvem zdravotnictví v souvislosti s šířením onemocnění COVID-19 nuceni dočasně zavřít či značně omezit své provozy. Jiní zaměstnavatelé omezili přítomnost zaměstnanců na pracovišti dobrovolně jako vlastní epidemiologické opatření. V současné době již dochází k rozvolňování opatření a k postupnému návratu zaměstnanců na pracoviště. Se zvyšováním počtu zaměstnanců na pracovišti se ale opět zvyšuje i riziko přenosu nákazy. Abyste mohli na návrat zaměstnanců na stanoviště vhodně zareagovat, připravili jsme pro vás přehled opatření, která mohou přispět k prevenci šíření onemocnění COVID-19 na pracovišti.

Work-life balance

Nataša Randlová a Lucie Brázdová v článku, který najdete v dubnovém vydání časopisu Práce a Mzda, vysvětlují, co pro nás v praxi znamená nová evropská směrnice o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob (Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158). Jejím cílem je umožnit ženám se lépe zapojit na trhu práce a motivovat otce, aby se co nejdříve zapojili do péče o dítě i o domácnost. Činí tak zejména prostřednictvím zavedení minimální délky otcovské dovolené, výše otcovské a rodičovského příspěvku a posílením práva pracovat z domova. Česká republika je povinna směrnici transponovat do svého právního řádu nejpozději do 2. srpna 2022.

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >