Zastupování zaměstnavatele zaměstnanci na základě plné moci

Nejvyšší soud ČR v jednom ze svých nedávných rozhodnutí potvrdil, že zaměstnanci mohou zaměstnavatele zastupovat nejen z titulu jejich pracovního poměru (pak svého zaměstnavatele zastupují v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci), ale také z titulu dohody o plné moci (tj. způsob, kdy zaměstnanec své zmocnění prokazuje plnou mocí).

V soudem řešeném případě byla HR ředitelce udělena společností plná moc, kterou řádně a v souladu se stanovami podepsali členové statutárního orgánu a tato plná moc ji opravňovala mimo jiné ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době. HR ředitelka podepsala zrušení pracovního poměru ve zkušební době a platnost tohoto jednání společnosti napadl zaměstnanec u soudu, protože interní předpisy společnosti (kompetenční řád) údajně stanovovaly, že obdobné dokumenty mohou za společnost podepisovat pouze jiné osoby. Nejvyšší soud v souladu s naším názorem platnost zrušení pracovního poměru ve zkušební době potvrdil s tím, že plná moc ani nutně udělena být nemusela, aby bylo zrušení ve zkušební době platné.

Nejvyšší soud pak také uvedl, že ani absence zmocnění (ať již jakýmkoliv z výše uvedených způsobů) bez dalšího neznamená neplatnost takového právního jednání. I takové jednání totiž zavazuje zaměstnavatele, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu (což platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna).

Podrobnosti naleznete v samotném rozhodnutí, které je dostupné na stránkách Nejvyššího soudu ČR zde: https://urlzs.com/DpEb3

Česká republika se zapojuje do systému vizuálního vyhledávání TMview

Česká republika se od června zařadila mezi země, které umožní uživatelům rešerši ochranných známek z vybraných zemí pomocí vizuálního vyhledávání v databázi TMview. Ta slouží od roku 2010 jako online vyhledávací nástroj pro ochranné známky a nabízí zdarma jednotný přístup k údajům všech zúčastněných národních úřadů. V současné chvíli je možné v systému nalézt údaje o více než 50 milionech ochranných známkách z více než 60 národních úřadů plus údaje poskytované EUIPO a WIPO.

Úřad průmyslového vlastnictví nově poskytl svou databázi obrazových ochranných známek i pro grafické vyhledávání v rámci TMview a zařadil se tak mezi 14 národních úřadů a EUIPO (Úřad Evropské unie pro duševní vlastnictví), jejichž ochranné známky tento typ vyhledávání v databázi TMview podporují. Uživatelé mohou za pomoci nahrání obrázku, např. ve formátu jpg či png, vyhledávat shodné nebo podobné obrazové známky a předem tak vyhodnotit, zda je se může jimi zamýšlená ochranná známka potenciálně dostat do kolize s již existující ochrannou známkou.

Vyhledávání je k dispozici zde: https://www.tmdn.org/tmview/welcome

Pokuta pro British Airways za porušení zabezpečení osobních údajů?

British Airways hrozí za porušení zabezpečení osobních údajů svých zákazníků pokuta dle GDPR vyšší než 5 miliard korun.

Britský úřad pro ochranu osobních údajů Information Commissioner´s Office dne 8.7.2019 oznámil záměr uložit British Airways takto vysokou pokutu za porušení zabezpečení svých webových stránek, které automaticky uživatele převáděly na podvodnou webovou stránku, jejímž prostřednictvím unikly osobní údaje 500.000 zákazníků British Airways v rozsahu jméno, adresa, login, údaje platební karty a rezervační údaje.

V České republice byly za podobná porušení Úřad v minulosti uloženy sankce o mnoho řádů jiné. Například T-Mobile dostal v minulosti pokutu za ztrátu osobních údajů 1,2 milionů zákazníků celkem 3,6 miliónu Kč a Mall za ztrátu osobních údajů 735 tisíc zákazníků pokutu 1,5 miliónu Kč.
Uvidíme, jak se na podobné případy bude dívat Úřad pro ochranu osobních údajů nyní po účinnosti GDPR.

Více informací naleznete zde: https://bit.ly/2Jlq4nf

Monitoring zaměstnanců – kontroly Inspekce práce v roce 2018

Monitoring na pracovišti je stále velice ožehavé téma, a to nejen v souvislosti s GDPR. Zaměstnavatelé nesmí zapomínat, že vedle Úřadu pro ochranu osobních údajů má v této oblasti pravomoc také Inspekce práce, která kontroluje ochranu soukromí zaměstnanců na pracovišti. V minulém roce provedly inspektoráty práce v této oblasti celkem 269 kontrol (z toho 143 bylo zahájeno na podnět). Porušení bylo shledáno v 55 případech – nejčastějším prohřeškem zaměstnavatelů bylo narušení soukromí na pracovišti a neinformování zaměstnanců o monitoringu na pracovišti.

Více informací naleznete ve výroční zprávě SÚIP: https://bit.ly/2RBYvsi

Nález Ústavního soudu ve věci DATA RETENTION

Ústavní soud zamítl návrh 58 poslanců na zrušení ustanovení § 97 odst. 3 a 4 zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, který ukládá operátorům uchovávat po dobu 6 měsíců provozní a lokalizační údaje a na požádání je vydat orgánům činným v trestním řízení. Návrh na zrušení této povinnosti operátorů opírali navrhovatelé o zaručené právo na soukromí a o rozhodnutí SDEU (Soudní dvůr Evropské unie).

Základním problémem je podle navrhovatelů fakt, že provozní a lokalizační údaje mohou v dnešní době poskytnout daleko větší rozsah informací, než tomu bylo dříve, protože větší množství komunikace probíhá elektronicky. Provozní a lokalizační data pak v praxi umožní sledovat návyky a osobní vazby osob a jejich pohyb a mohou být zneužita.

Úřad pro ochranu osobních údajů se s názorem Ústavního soudu také neztotožňuje a v rozhodnutí vidí zásadní rozpor s principem minimalizace zpracování osobních údajů. Z dostupných podkladů a zejména ze zahraniční praxe lze totiž dovodit, že takto dlouhá doba uchovávání záznamů není pro sledovaný účel (tedy vyšetřování trestných činů) nezbytná a mohla by být kratší, a tedy i šetrnější pro subjekty údajů.

Celé rozhodnutí Ústavního soudu Pl. ÚS 45/17 ze dne 14.5.2019 naleznete na stránkách Ústavního soudu ČR: https://bit.ly/2kScD4B

Ministerstvo financí se chystá zavést v ČR tzv. digitální daň

Podle slov ministryně financí Aleny Schillerové ministerstvo v nejbližší době předloží vládě návrh zákona zavádějící digitální daň ve výši 7 %. Tento návrh cílí na aktivity poskytovatelů digitálních služeb na našem území, a to převážně na globální společnosti typu Google či Facebook. Daň by měla mířit na jejich zisky z umísťování cílené reklamy na internetových portálech, využívání mnohostranných digitálních rozhraní či prodej dat o uživatelích.

Koncepčně půjde o podobný model daně, jenž byl původně navrhován Evropskou komisí. Odvodu daně mají podléhat subjekty s ročním globálním obratem alespoň 750 milionů Euro, které zároveň za zdanitelné služby uskutečněné na území České republiky dosáhly obratu převyšujícího 50 milionů Kč.

Plánovaná účinnost nové daně je od poloviny roku 2020, nicméně vše bude záležet na tom, zda a jak rychle návrh projde legislativním procesem.

Více informací je dostupných v tiskové zprávě Ministerstva financí na odkazu https://bit.ly/2krNduC

GDPR rok poté

S kolegy z celé Evropy jsme připravili článek shrnující, co se za první rok účinnosti Nařízení stalo. Celý článek naleznete na https://theword.iuslaboris.com/…/insig…/the-gdpr-one-year-on

Nová úprava whistleblowingu na úrovni EU

Evropský parlament se chystá schválit novou směrnici, která má zajistit ochranu osobám oznamujícím protizákonné jednání tzv. whistleblowerům, jak ve veřejné, tak v soukromé sféře proti jakýmkoliv odvetným opatřením v návaznosti na učiněné oznámení, poskytnout jim bezplatnou pomoc, finanční podporu či zavést tresty pro osoby, které se whistleblowerům mstí za dané oznámení či se snaží zabránit těmto oznámením.

https://bit.ly/2PcZKNr

Bez ohledu na danou Směrnici, je nezbytné věnovat pozornost i českému návrhu zákona o ochraně oznamovatelů, který je v současné době projednáván vládou. Tento návrh směřuje na pracovněprávní vztahy a má zajistit zaměstnancům důvěryhodné kanály pro podávání oznámení o protiprávních jednáních, o kterých se dozvěděli v souvislosti se svým zaměstnáním, kdy jsou v souvislosti s tímto oznámením v zaměstnání postiženi či znevýhodněni. Větší zaměstnavatelé naopak budou muset zavést interní oznamovací systém či zavést vhodná opatření k ochraně oznamovatelů.

https://bit.ly/2JfOtvF

Randl Partners členem mezinárodní aliance GALA!

S radostí oznamujeme, že jsme se stali členy mezinárodní aliance GALA sdružující advokáty specializující se na oblast reklamního práva!

GALA umožní našim klientům prostřednictvím partnerských advokátních kanceláří po celém světě zajistit komplexní právní poradenství a odpovědi na otázky důležité pro mezinárodní skupiny, podnikatele, inzerenty i reklamní agentury.

Náš profil naleznete na stránkách zde: GALA Randls

Nový zákon o zpracování osobních údajů

Zákon o zpracování osobních údajů je konečně tady 😊

Po téměř dvou letech od svého návrhu byl schválen zákon o zpracování osobních údajů a také zákon, kterým se mění některé zákon v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů.

Tyto zákony adaptují do českého právního řádu GDPR. Co nám tyto dva nové právní předpisy přinesly a co znamenají pro praxi pro Vás shrneme v dalším vydání Business Bulletinu.

Plné znění zákona č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, jakož i zákona č. 111/2019 Sb., kterým se mění některé zákon v souvislosti s přijetím zákona o zpracování osobních údajů naleznete na následujícím odkazu: https://bit.ly/2PKdAab

Brexit – aktuální téma i navzdory jeho odkládání

Ačkoliv se Brexit stále odsouvá, chceme být připraveni a chceme také, abyste byli připraveni i Vy.

Společně s kolegy z Ius Laboris jsme proto připravili portál, na kterém naleznete mj. opatření, která přijímají jednotlivé země EU a Švýcarsko v souvislosti s Brexitem. Naleznete jej na tomto odkazu:

https://theword.iuslaboris.com/hrlaw/brexit-portal

Posunutím dolů na stránce pak můžete využít také interaktivní mapu, kde kliknutím na konkrétní stát získáte informace o aktuální situaci a opatřeních v příslušném státě.

Advokátní kancelář Randl Partners se stala členem mezinárodní aliance GALA

Pavel Randl a Irena Lišková se stali členy mezinárodní aliance GALA sdružující advokáty, kteří se specializují na oblast reklamního práva.

GALA zajistí klientům Randl Partners prostřednictvím partnerských advokátních kanceláří po celém světě komplexní právní poradenství a odpovědi na otázky důležité pro mezinárodní skupiny, podnikatele, inzerenty i reklamní agentury.

Neposkytnutí součinnosti při šetření na místě v obchodních prostorách (tzv. dawn raid) může přijít draho

Nejvyšší správní soud potvrdil v českých končinách doposud nejvyšší pokutu udělenou subjektu (obchodní společnosti) za neposkytnutí součinnosti v rámci šetření na místě v obchodních prostorách dle zákona o ochraně hospodářské soutěže (tzv. dawn raid).

Pokuta ve výši 1.105.000 Kč byla společnosti udělena za to, že jednatel společnosti neumožnil pracovníkům ÚOHS nahlédnout do svého pracovního počítače.

Podrobnosti můžete nalézt přímo v rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zde: https://bit.ly/2Ofmn37

Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů udělil Google pokutu ve výši 50 milionů EUR

Bezprecedentní pokutu podle GDPR ve výši 50 milionů EUR udělil Francouzský úřad pro ochranu osobních údajů společnosti Google. Důvodem byla nedostatečná informace o zpracování osobních údajů uživatelů služby Google.

Bez ohledu na to, jak tato kauza ve Francii dopadne, vidíme v tomto rozhodnutí velké poučení pro správce (zaměstnavatele). Je nezbytné, aby si dali záležet na tom, jakým způsobem připraví informaci o zpracování osobních údajů a jakým způsobem ji subjektům údajů (zaměstnancům, uchazečům, zákazníkům) předají.

Celý článek společně s komentáři advokátů z aliance Ius Laboris z celého světa naleznete na tomto linku: https://bit.ly/2FlfV7S

Předkupní právo vlastníka pozemku ke spoluvlastnickému podílu na stavbě, která není součástí pozemku

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 27.03.2019, sp. zn. 22 Cdo 2979/2018

V tomto rozhodnutí se Nejvyšší soud zabýval tím, zda svědčí zákonné předkupní právo vlastníku pozemku také ve vztahu k spoluvlastnickému podílu na stavbě, postavené na tomto pozemku, která však není jeho součástí. Obecné pravidlo v občanském zákoníku stanoví, že „vlastník pozemku, na němž je zřízena stavba, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku a nestala se součástí pozemku ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, má ke stavbě předkupní právo a vlastník stavby má předkupní právo k pozemku. Předkupní právo vlastníka pozemku se vztahuje i na podzemní stavbu na stejném pozemku, která je příslušenstvím nadzemní stavby.“ Vedle toho je však také zákonem stanoveno předkupní právo spoluvlastníků k podílu na věci.

Nejvyšší soud proto řešil, jak se s konkurencí těchto dvou práv vypořádat ve světle aktuálního principu občanského zákoníku, který říká, že „stavba se stává součástí pozemku“. Dospěl k řešení, že pokud je předmětem převodu spoluvlastnický podíl k pozemku nebo stavbě na něm postavené za situace, že by jeho nabytí vlastníkem pozemku či stavby nevedlo ke sjednocení vlastnictví pozemku a stavby, v tomto případě nenáleží vlastníkům předkupní právo. Jinými slovy, v tomto případě by vlastník pozemku (vlastnil samostatně celý pozemek) tím, že by odkoupil spoluvlastnický podíl na stavbě (o velikosti 92/183) nedosáhl výsledku, že by vlastnil jak pozemek, tak stavbu. Proto Nejvyšší soud dovodil, že vlastníku pozemku nesvědčí předkupní právo k spoluvlastnickému podílu na stavbě.

Myšlenka zde prezentovaná Nejvyšším soudem tedy upřednostňuje předkupní právo ostatních podílových spoluvlastníků před předkupním právem vlastníka pozemku či stavby, aby bylo postupem času možné spojení všech spoluvlastnických podílu u jednoho vlastníka u jedné nemovitosti (stavby či pozemku). Tímto bude dle Nejvyššího soudu nejefektivněji dosaženo do budoucna kýženého spojení vlastnictví pozemku a stavby, mají-li odlišné vlastníky. Tento závěr je vskutku zajímavý, a lze jen očekávat, zda bude navazující rozhodovací praxí potvrzen.

Rozhodnutí dostupné zde

Brexit a změny v oblasti ochrany osobních údajů s ním související

Naši kolegové z IUS LABORIS připravili stručné shrnutí o tom, co by se změnilo v oblasti ochrany osobních údajů případě, že nedojde k dohodě mezi UK a EU a dojde na tzv. tvrdý Brexit. Na tuto situaci se musí připravit především skupiny společností působící současně na území UK i EU.

Velká Británie bude v případě tvrdého Brexitu považována vůči EU za třetí zemi a pro skupiny společností působící na území UK i EU nebude možné nadále využívat některé výhody předávání osobních údajů. Dohledový orgán působící v oblasti ochrany osobních údajů v UK (Information Commissioner’s Office – ICO) již nebude moci být hlavním dohledovým orgánem pro celou skupinu a současně rozhodnutí ICO (např. o závazných podnikových pravidlech) nebudou v EU uznávána.

Celý článek najdete zde: https://bit.ly/2CEQbBE