Zajištění pohledávky vůči bývalému zaměstnanci směnkou

Nejvyšší soud České republiky, 21 Cdo 4659/2016 ze dne 01.06.2017

Nejvyšší soud se v tomto rozsudku zabýval otázkou, zda lze zajistit pohledávku zaměstnavatele vůči zaměstnanci z pracovněprávního vztahu směnkou. Předmětem posouzení bylo, zda je zaměstnavatel oprávněn vymáhat plnění po bývalém zaměstnanci na základě směnky, kterou mu tento zaměstnanec vyhotovil k zajištění dluhu z titulu náhrady škody. Tento bývalý zaměstnanec byl zaměstnán jako řidič a jeho nedbalostí došlo k odcizení návěsu k nákladnímu vozidlu, který byl zaměstnanci svěřen k plnění jeho úkolů. Po této skutečnosti došlo k ukončení pracovního poměru dohodou a současně bývalý zaměstnanec vystavil zaměstnavateli vlastní směnku na částku 200.000,- Kč k zajištění úhrady náhrady škody. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že ačkoliv zákoník práce ani jiný právní předpis výslovně nezakazuje zajistit dluh či jinou pohledávku plynoucí z pracovního vztahu směnkou, s ohledem na principy zákoníku práce a ochrany zaměstnance je dohoda o směnečném zajištění neplatná, a směnku proto nelze vymáhat. Nejvyšší soud se detailně zabýval postavením směnečného dlužníka a věřitele, kdy zdůraznil, že dle jeho názoru je směnečný věřitel ve velmi výhodném postavení oproti směnečnému dlužníkovi, neboť dle Nejvyššího soudu je směnečný vztah typickým příkladem závazkového vztahu, v němž se projevuje nerovnost jeho účastníků. Taktéž nad rámec právní úpravy Nejvyšší soud uvádí, že tato nerovnováha ve vztahu je dle jeho názoru umocněna případným „neřádným využitím“ směnky směnečným věřitelem (uplatnění zajišťovací směnky v rozporu se sjednaným postupem, případně při převodu směnky na třetí osobu). Nejvyšší soud proto uzavřel, že zaměstnavatel není oprávněn k zajištění pohledávky vzniklé z pracovního vztahu využít institutu směnky vůči svému zaměstnanci, resp. bývalému zaměstnanci.Jedná o další z rozhodnutí Nejvyššího soudu, které v oblasti pracovního práva přistupují velmi restriktivně k možnostem ochrany oprávněných zájmů zaměstnavatele; naopak, vyzdvihují ochranný aspekt pracovněprávního vztahu ve vztahu k zaměstnanci, ačkoliv tato restrikce není explicitně vyjádřena v žádném právním předpisu. Pro praktické zajištění pohledávky za zaměstnancem, resp. pro efektivní získání exekučního titulu lze proto využít už jenom málo institutů, mezi něž patří například sepsání notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti. Považujeme však tento trend prosazování ochrany zaměstnance na úkor veškerých ostatních právních institutů za limitující vůči zaměstnavatelům, kterým ponechává pouze malý manévrovací prostor k zajištění ochrany svých práv.

Rozhodnutí najdete zde.


< Přejít zpět

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >