Rozhodnutí o organizačních změnách a dobré mravy – rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 864/2019

Nemocnice rozvázala s jedním ze svých lékařů (psychiatr) pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. c) ZP pro jeho nadbytečnost vzniklou v důsledku rozhodnutí o organizační změně, která spočívala ve zrušení psychiatrické ambulance. Další psychiatrickou péči o pacienty nemocnice zajišťovala prostřednictvím smluvního externího lékaře. Propuštěný lékař se domáhal určení neplatnosti výpovědi pro její účelovost, kdy tvrdil, že se vzhledem k uvedenému nadbytečným fakticky nestal. V řízení byla dále řešena též otázka, zda zaměstnavatel rozhodl o organizační změně v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že psychiatrická ambulance vyvíjela v rámci nemocnice relativně samostatnou činnost, kdy v důsledku jejího zrušení došlo ke zrušení části zaměstnavatele – v daném případě byl tedy dán výpovědní důvod dle § 52 písm. a) ZP, nikoliv dle písm. c). Při posuzování, zda byl naplněn důvod výpovědi podle ustanovení § 52 písm. a) ZP, se pak nepřihlíží k tomu, za jakým účelem byla organizační změna zaměstnavatelem skutečně přijata – podstatné je pouze to, že zaměstnavatel rozhodl o organizační změně spočívající ve zrušení jeho části a v důsledku toho pozbyl možnosti přidělovat zaměstnancům působícím ve zrušované části práci podle pracovní smlouvy. Tvrzení lékaře, že výpověď byla dána účelově, proto v posuzované věci nemělo právní relevanci, a výpověď tak byla posouzena jako platná. Nejvyšší soud uzavřel, že rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně je jeho výsostným právem, kdy výkon tohoto práva v souladu se zákonem může být v rozporu s dobrými mravy jen v naprosto krajních případech.

Rozhodnutí dostupné zde.

  • Datum: 05. 11. 2019

< Přejít zpět

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >