Odboráři na firemních e-mailech

Nataša Randlová a Lucie Brázdová v článku, který najdete v aktuálním dubnovém vydání časopisu Právní rádce, vysvětlují, proč zaměstnavatel nemusí umožnit odborům, aby se zaměstnanci komunikovaly prostřednictvím firemních mailů. Nabízejí zároveň alternativní řešení, kterým mohou být osobní schůzky, nástěnky či záložka na intranetu zaměstnavatele, popřípadě sociální sítě a zaměstnanci dobrovolně poskytnuté soukromé e-mailové adresy. 

Koronavirus v ČR ochromil práci

Nataša Randlová v Lidových novinách, v rubrice Právo a justice vysvětluje, jaká opatření pomáhají zaměstnavatelům během pandemie alespoň částečně zachovat chod firem.

 

 

 

HR News č. 2/ březen 2020 KORONAVIRUS v pracovněprávních souvislostech

Ve speciálním vydání našich HR News přehledně shrnujeme odpovědi na  nejčastější dotazy k pracovněprávním důsledkům tohoto onemocnění. Domníváme se, že v tuto chvíli ani v blízké budoucnosti není důvod k panice, zaměstnavatelé by se přesto měli z opatrnosti zamyslet, jakým způsobem by řešili (nebo již řeší) různé scénáře – od návratu zaměstnance z rizikové oblasti, přes nedodání součástky z Číny nebo Itálie a související dočasné zastavení výroby až po nařízenou karanténu na jejich pracoviště, určité město či skupinu zaměstnanců.

Pracovněprávní aktuality – prosinec 2019

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 3. 12. 2019  do 9. 1. 2020. Vláda dne 16. 12. 2019 schválila návrh dlouho očekávané novely zákoníku práce, který má jak transponovat nové směrnice EU v oblasti vysílání zaměstnanců, tak upravovat některé stávající i nové instituty (např. sdílené pracovní místo, přechod práv a povinností, celkovou koncepci dovolené či problematiku doručování). Původní návrh vláda doplnila např. o nové ustanovení týkající se jednorázové náhrady nemajetkové újmy při zvlášť závažném ublížení na zdraví zaměstnance, a to zejména z důvodu, aby odpadl nedůvodný rozdíl mezi výší náhrad podle občanskoprávní a pracovněprávní úpravy.

Stanovisko CzELA k fungování tzv. anonymních odborových organizací

Jak „bezpečně“ propustit odborového předáka

V jakých případech má zaměstnavatel právo propustit odborového funkcionáře, přestože s tím nesouhlasí odborová organizace, ve které působí?
Nataša Randlová a Lucie Brázdová hledaly odpověď v rozhodnutích českých soudů a doporučení Výboru pro svobodu sdružování Mezinárodní organizace práce. Článek vyšel v posledním loňském čísle měsíčníku Právní rádce, v angličtině si ho lze přečíst na webu lexology.com.

Pracovněprávní aktuality – listopad 2019

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 5. 11. 2019  do 2. 12. 2019.  Kromě jiného nařízení vlády reaguje na novelu zákona o investičních pobídkách a zákona o zaměstnanosti, která již v srpnu 2019 vyšla ve Sbírce zákonů pod číslem 210/2019 Sb. V návaznosti na to toto nařízení vlády specifikuje konkrétní parametry hmotné podpory poskytované Ministerstvem práce a sociálních věcí na vytváření nových pracovních míst se zaměřením na projekty s vyšší přidanou hodnotou.

Pracovněprávní aktuality – říjen 2019

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 8. 10. 2019  do 4. 11. 2019. Kromě jiného článek informuje o podpisu „gentlemanské dohody“ mezi zástupci vládní koalice, odborů i zaměstnavatelů ohledně novely zákoníku práce.  Mezi hlavní změny patří například sdílené pracovní místo, což je nový institut, který umožňuje zaměstnavateli zaměstnat více zaměstnanců v kratším pracovním úvazku tak, aby pokryl jedno pracovní místo, úprava výpočtu dovolené či praxí velice žádané změny v doručování písemností.

Pracovněprávní aktuality – září 2019

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 3. 9. 2019 do 7. 10. 2019. Kromě jiného článek informuje o  návrhu vyhlášky o stanovení výše základních sazeb zahraničního stravného pro rok 2020 nebo o novele zákona o důchodovém pojištění, která má za cíl zlepšit životní úroveň důchodců nad rámec obecných pravidel, a to měsíčně v průměru o 900 Kč. Daný zákon, který schválila Poslanecká sněmovna, má především pomoci seniorům, kteří mají nižší příjmy a jsou ohroženi chudobou.

HR News č. 1/ leden 2020

V prvním letošním vydání našich HR News přinášíme upozornění na celou řadu změn v oblasti pracovního práva, které s sebou pravidelně přináší přelom kalendářního roku. Jedná se zejména o cestovní náhrady, minimální a zaručenou mzdu, výši nezabavitelné částky, ze které zaměstnanci nelze strhávat srážky ze mzdy a odvody pojistného.

HR News č. 5/ prosinec 2019

Od 1. 1. 2020 zahajuje ČSSZ provoz kompletního, plně funkčního  a povinného systému eNeschopenky, jejíž právní úprava byla přijata zákony č. 259/2017 Sb. a č. 164/2019 Sb. Téma jsme popsali z pohledu personalisty v posledních HR News roku 2019.

Rozhodnutí o organizačních změnách a dobré mravy – rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 864/2019

Nemocnice rozvázala s jedním ze svých lékařů (psychiatr) pracovní poměr výpovědí dle § 52 písm. c) ZP pro jeho nadbytečnost vzniklou v důsledku rozhodnutí o organizační změně, která spočívala ve zrušení psychiatrické ambulance. Další psychiatrickou péči o pacienty nemocnice zajišťovala prostřednictvím smluvního externího lékaře. Propuštěný lékař se domáhal určení neplatnosti výpovědi pro její účelovost, kdy tvrdil, že se vzhledem k uvedenému nadbytečným fakticky nestal. V řízení byla dále řešena též otázka, zda zaměstnavatel rozhodl o organizační změně v rozporu s dobrými mravy. Nejvyšší soud dospěl k závěru, že psychiatrická ambulance vyvíjela v rámci nemocnice relativně samostatnou činnost, kdy v důsledku jejího zrušení došlo ke zrušení části zaměstnavatele – v daném případě byl tedy dán výpovědní důvod dle § 52 písm. a) ZP, nikoliv dle písm. c). Při posuzování, zda byl naplněn důvod výpovědi podle ustanovení § 52 písm. a) ZP, se pak nepřihlíží k tomu, za jakým účelem byla organizační změna zaměstnavatelem skutečně přijata – podstatné je pouze to, že zaměstnavatel rozhodl o organizační změně spočívající ve zrušení jeho části a v důsledku toho pozbyl možnosti přidělovat zaměstnancům působícím ve zrušované části práci podle pracovní smlouvy. Tvrzení lékaře, že výpověď byla dána účelově, proto v posuzované věci nemělo právní relevanci, a výpověď tak byla posouzena jako platná. Nejvyšší soud uzavřel, že rozhodnutí zaměstnavatele o organizační změně je jeho výsostným právem, kdy výkon tohoto práva v souladu se zákonem může být v rozporu s dobrými mravy jen v naprosto krajních případech.

Rozhodnutí dostupné zde.

Zákoník práce versus občanský zákoník – sp. zn. 21 Cdo 3687/2018

Zaměstnanec utrpěl pracovní úraz, který na něm zanechal trvalé následky. V důsledku úrazu začal být emočně nestabilní, hrubý, nesamostatný, byla mu zakázána řada činností, kterým se dříve věnoval (sport, jakákoli aktivita venku na přímém slunci) a byl značně omezen ve svém rodinném, společenském a pracovním životě. Po svém zaměstnavateli proto požadoval náhradu za ztížení společenského uplatnění. Okresní soud v řízení posoudil soulad nařízení vlády č. 276/2015 Sb. se zákonem a rozhodl se je z důvodu jeho protiústavnosti neaplikovat s tím, že od 1. 1. 2014 došlo v oblasti civilního práva ke koncepční změně, která ponechává výši odškodnění rozhodování soudů (za pomoci Metodiky Nejvyššího Soudu). Krajský soud naproti tomu uvedl, že zákoník práce a související nařízení jsou vůči občanskému zákoníku speciální a občanský zákoník lze užít pouze subsidiárně. Nejvyšší soud se s touto argumentací krajského soudu ztotožnil s tím, že rozdílnost právní úpravy odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění v zákoníku práce od úpravy obsažené v občanském zákoníku je odůvodněna odlišností pracovněprávních vztahů od vztahů občanskoprávních. Nejvyšší soud však navíc užil institutu ustanovení § 271s zákoníku práce a zvýšil soudy přiznanou částku tak, aby lépe odpovídala snížení dosavadní kvality života zaměstnance a rozsahu aktivit, které vykonával před vznikem škody. Tento rozsudek názorně ukazuje, že občanský zákoník je vůči pracovněprávním předpisům subsidiární. Pravidla obsažená v občanském zákoníku se tedy uplatní pouze v případě absence speciální pracovněprávní úpravy – mezi takové situace však nepatří odškodňování ztížení společenského uplatnění, které svou speciální pracovněprávní úpravu má.

Rozhodnutí dostupné zde

Důchod na dosah – usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 968/17

Zaměstnavatel (základní škola) dal zaměstnanci (pedagog) výpověď z pracovního poměru, neboť ten nesplňoval požadavky stanovené zákonem o pedagogických pracovnících (neměl potřebnou kvalifikaci a nezahájil studium za účelem jejího doplnění). Obecné soudy dovodily neplatnost výpovědi pro rozpor s dobrými mravy, jelikož zaměstnanci v době ukončení pracovního poměru zbývalo pouze 17 měsíců do vzniku nároku na starobní důchod. Zaměstnavatel namítal, že postupoval striktně podle zákona a že pokud by byl nucen zaměstnance nadále zaměstnávat, dostal by se do rozporu se zákonem. Ústavní soud dal nicméně za pravdu obecným soudům, přičemž uvedl, že zaměstnavatel, jelikož ukončil se zaměstnancem pracovní poměr v té fázi jeho produktivního života, ve které je vzhledem k blížícímu se datu vzniku nároku na starobní důchod nejobtížnější najít si ještě novou práci, skutečně jednal v rozporu s dobrými mravy (a to i přesto, že jinak byly splněny všechny předpoklady pro dání výpovědi ze strany zaměstnavatele). Ačkoliv toto rozhodnutí může mít v praxi dalekosáhlé následky, vyvstává v souvislosti s ním víc otázek než odpovědí. Není zatím vůbec zřejmé, jak blízko k nároku na důchod musí zaměstnanec mít, aby rozvázání pracovního poměru s ním bylo v rozporu s dobrými mravy. Otázkou zůstává i do jaké míry se tyto závěry analogicky uplatní u jiných výpovědních důvodů. Nezbývá tedy než počkat, co v tomto směru přinese další vývoj. Zaměstnavatel (základní škola) dal zaměstnanci (pedagog) výpověď z pracovního poměru, neboť ten nesplňoval požadavky stanovené zákonem o pedagogických pracovnících (neměl potřebnou kvalifikaci a nezahájil studium za účelem jejího doplnění). Obecné soudy dovodily neplatnost výpovědi pro rozpor s dobrými mravy, jelikož zaměstnanci v době ukončení pracovního poměru zbývalo pouze 17 měsíců do vzniku nároku na starobní důchod. Zaměstnavatel namítal, že postupoval striktně podle zákona a že pokud by byl nucen zaměstnance nadále zaměstnávat, dostal by se do rozporu se zákonem. Ústavní soud dal nicméně za pravdu obecným soudům, přičemž uvedl, že zaměstnavatel, jelikož ukončil se zaměstnancem pracovní poměr v té fázi jeho produktivního života, ve které je vzhledem k blížícímu se datu vzniku nároku na starobní důchod nejobtížnější najít si ještě novou práci, skutečně jednal v rozporu s dobrými mravy (a to i přesto, že jinak byly splněny všechny předpoklady pro dání výpovědi ze strany zaměstnavatele). Ačkoliv toto rozhodnutí může mít v praxi dalekosáhlé následky, vyvstává v souvislosti s ním víc otázek než odpovědí. Není zatím vůbec zřejmé, jak blízko k nároku na důchod musí zaměstnanec mít, aby rozvázání pracovního poměru s ním bylo v rozporu s dobrými mravy. Otázkou zůstává i do jaké míry se tyto závěry analogicky uplatní u jiných výpovědních důvodů. Nezbývá tedy než počkat, co v tomto směru přinese další vývoj.

Rozhodnutí dostupné zde

Zásadní změny v zákoníku práce

Ministerstvo práce a sociálních věcí se včera dohodlo se zaměstnavateli a odbory na podobě nového zákoníku práce, která obsahuje celou řadu zásadních změn. Prvotním impulzem se stala povinnost ČR  harmonizovat EU směrnici o vysílání, která přináší změny v úpravě vysílání pracovníků v rámci nadnárodního poskytování služeb. Komplexně se tímto tématem zabývala Nataša Randlová a David Smolař v článku, který najdete v aktuálním vydání měsíčníku Práce a mzda. Jak se předpokládalo, tato „povinná novela ZP“ se stala tzv. „nosičem“ a na základě dohody koaličních partnerů se k ní včera přidaly další podstatné a dlouho očekávané změny, které se týkají například doručování, vytvoření sdílených pracovních míst či tzv. spravedlivější výpočet dovolené, přechodu práv povinností, prekluze atd. Celá novela začne svůj legislativní proces v nejbližších dnech předložením vládě – vzhledem k dohodě koaličních partnerů nepředpokládáme problémy v Poslanecké sněmovně jako před pár lety, a tudíž by nová úprava měla být účinná od 30.7. 2020. Praktickým budoucím dopadům všech avizovaných novinek na vaši personální praxi se budeme věnovat na HR meetingu a rovněž pak Nataša Randlová v rámci školení Pracovněprávní novinky pro rok 2020.

Pracovněprávní aktuality – srpen 2019

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 6. 8. 2019 do 2. 9. 2019. Kromě jiného článek informuje o nařízení vlády, které se týká hmotné podpory na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek. Návrh tohoto nařízení vlády specifikuje parametry hmotné podpory poskytované Ministerstvem práce a sociálních věcí na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpory rekvalifikace nebo školení zaměstnanců, konkrétně výši podpory v závislosti na typu investiční akce a na situaci na trhu práce, okruh osob, které mohou být umístěny na podpořených nových pracovních místech, formy poskytnutí hmotné podpory a regiony, do kterých lze podporu poskytovat.