Nutnost dostatečně přesných pokynů – rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 3/2018

Zaměstnavatel uložil zaměstnanci za úkol opravit omítku budovy do výše 5 metrů, přičemž zaměstnanec měl za tímto účelem k dispozici žebřík a lešení. Zaměstnanec započal s plněním úkolu, kdy si žebřík postavil na podlahu lešení přistaveného u zdi budovy, následně se však z této konstrukce zřítil a utrpěl zranění, na jejichž následky zemřel. Inspekce práce došla k závěru, že zaměstnavatel neposkytl zaměstnanci dostatečně přesné pokyny ohledně toho, jak má zadanou práci provést, a uznala zaměstnavatele vinným ze spáchání správního deliktu na úseku BOZP, kdy měl porušit povinnost zaměstnanci stanoveným způsobem určit pracovní postupy. Zaměstnavatel v této souvislosti pochopitelně namítal, že nemohl rozumně předpokládat zcela nevhodný způsob použití pracovních pomůcek svým zaměstnancem. Podle Nejvyššího správního soudu však uvedená námitka zaměstnavatele není důvodná. Zaměstnavatel má povinnost přijmout účinná prevenční opatření (a zajistit jejich dodržování) – toto zaměstnavatel dle soudu v projednávané věci neučinil. Příslušný správní delikt je pak založen na principu objektivní odpovědnosti, kdy odpovědnost vzniká bez ohledu na zavinění zaměstnavatele.

Rozhodnutí dostupné zde

Konec vyrovnávacích období a rozvrhování pracovní doby, jak je známe dnes?

epravo/ Michal Peškar upozorňuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie, který přináší zásadní změnu v pojetí tzv. vyrovnávacích období v pracovní době. V rozsudku Soudního dvora Evropské unie se řeší výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, konkrétně článků 6, 16, 17 a 19, které stanovují maximální délku pracovní doby zaměstnanců. Vzhledem k nastavení českého zákoníku práce se tento nový výklad dotkne úplně všech zaměstnanců. Jak zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, kde bude nutné podrobněji hlídat množství vykonané práce přesčas, tak zejména zaměstnanců s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. U těchto zaměstnanců může dojít k porušení uvedeného pravidla i bez toho, aniž by konali práci přesčas. Při výkonu práce přesčas pak velice snadno a rychle.

Moderní odbory – obory nového typu nebo nový business?

Právní prostor/ Nataša Randlová se v textu zabývá tím, jaké povinnosti a práva má zaměstnavatel ve světle stávající judikatury a legislativy, když v jeho firmě začnou působit moderní odbory, které jsou anonymní, tedy se zaměstnavatelem se napřímo scházet nechtějí – a pokud jde o projednávání a informování, to má zaměstnavatel činit prostřednictvím webového rozhraní, které za tím účelem vytvořily. „Když vám oznámení od moderních odborů přijde, doporučuji prozkoumat spolkový rejstřík a podívat se, kde všude moderní odbory působí – není to zrovna málo zaměstnavatelů. Je určitě dobré pročíst si jejich stanovy. A pak nelze zapomenout na to, že odbory jsou sociálním partnerem a jako partner mají řadu povinností, které se rozhodně nedají dělat přes webové rozhraní,“ doporučuje Nataša Randlová.

Nataša Randlová si v Právním prostoru všímá působení ‚moderních odborů‘

Moderní odbory jsou anonymní, se zaměstnavatelem se napřímo scházet nechtějí – mají na to telekonference a pokud jde o projednávání a informování, to má zaměstnavatel činit prostřednictvím webového rozhraní, které za tím účelem vytvořili. „Když vám oznámení od moderních odborů přijde, doporučuji prozkoumat spolkový rejstřík a podívat se, kde všude moderní odbory působí – není to zrovna málo zaměstnavatelů. Je určitě dobré pročíst si jejich stanovy. A pak nelze zapomenout na to, že odbory jsou sociálním partnerem a jako partner mají řadu povinností, které se rozhodně nedají dělat přes webové rozhraní,“ doporučuje Nataša Randlová.

HR News č. 3/ červen 2019

Ve třetím letošním vydání HR News vás seznámíme s nařízením o nezabavitelných částkách, které by mělo motivovat dlužníky k dosahování vyšších příjmů za účelem uspokojení věřitele a opuštění sféry šedé ekonomiky. Konečně byl také schválen prováděcí zákon k ochraně osobních údajů (GDPR). V rámci aktuální judikatury jsou zajímavá jsou zejména dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu, první je o konkurenční doložce a druhé o znacích závislé práce a (ne)rozdílu mezi zaměstnanci a zhotoviteli, a dále rozhodnutí samotného Ústavního soudu o přípustnosti využití kamerového záznamu jako důkazu porušování povinností zaměstnance.

Píchačky budou i na práci doma. Firmy musí přesně evidovat pracovní dobu, rozhodl soud EU, Němci mluví o políčku do tváře

Hospodářské noviny/ Nataša Randlová komentovala zpřísnění evidence pracovní doby. Soudní dvůr Evropské unie vynesl rozsudek, který zaměstnavatelům nařizuje přesnou evidenci pracovní doby bez ohledu na to, kde a kdy člověk práci vykonává. „České pracovní právo už evidenci pracovní nařizuje. Musí se evidovat začátek a konec odpracované směny, přesčas, noční práce nebo odpracovaná doba v době pracovní pohotovosti,“ uvádí Nataša Randlová v článku Píchačky budou i na práci doma.

Nataša Randlová v Hospodářských novinách komentovala zpřísnění evidence pracovní doby

Soudní dvůr Evropské unie zpřísnil evidenci pracovní doby. „České pracovní právo už evidenci pracovní nařizuje. Musí se evidovat začátek a konec odpracované směny, přesčas, noční práce nebo odpracovaná doba v době pracovní pohotovosti,“ uvádí Nataša Randlová v článku Píchačky budou i na práci doma.

Nataša Randlová v Lidových novinách diskutovala o chybějících soudních přísedících

Jako přísedící pracuje Nataša Randlová již zhruba pět let. „Když jsem se rozhodovala, zda nabídku přijmu či nikoliv, nebrala jsem v úvahu, že jsem spolumajitelka advokátní kanceláře, ale to, že bych chtěla dělat něco prospěšného, využít svých znalostí i pro něco jiného než je klientská práce. Moje první volba tehdy byla právě ta přísedící v pracovněprávním senátu,“ uvádí. „Přála bych si, aby v soudních síni zasedalo více přísedících s právním vzděláním – podnikových právníků, právníků ze státní sféry, advokátů.“

Marné hledání nových přísedících

Lidové noviny/ Nataša Randlová, respektovaná expertka na pracovní právo, působí také jako soudní přísedící. Své zkušenosti a motivaci, které ji k této práci přivedla, přiblížila čtenářům Lidových novin. Článek Marné hledání nových přísedících vyšel v rubrice Právo a justice 8. dubna 2019. Jako přísedící pracuje Nataša Randlová již zhruba pět let. „Když jsem se rozhodovala, zda nabídku přijmu či nikoliv, nebrala jsem v úvahu, že jsem spolumajitelka advokátní kanceláře, ale to, že bych chtěla dělat něco prospěšného, využít svých znalostí i pro něco jiného než je klientská práce. Moje první volba tehdy byla právě ta přísedící v pracovněprávním senátu,“ uvádí. „Přála bych si, aby v soudních síni zasedalo více přísedících s právním vzděláním – podnikových právníků, právníků ze státní sféry, advokátů.“ 

Ratingová agentura The Legal 500 ocenila Randl Partners

V novém vydání publikace, která tradičně doporučuje nejlepší právní kanceláře a advokáty, bodovala advokátní kancelář Randl Partners hned dvakrát: JUDr. Nataša Randlová, Ph.D obdržela individuální ocenění pro tři největší osobnosti českého pracovního práva a pracovněprávní tým Randl Partners zařadila publikace The Legal 500 mezi vysoce doporučované kanceláře (Band 2). „Z mezinárodního ocenění máme radost, protože vychází z hodnocení klientů a konkurenčních advokátů z praxe, a zároveň je pro nás výzvou, abychom v příštích letech vystoupali až samotný vrchol žebříčku. Je to milý dárek k desátým narozeninám naší kanceláře, které letos slavíme,“ uvádí JUDr. Nataša Randlová, Ph.D. Společnost The Legal 500 poskytuje nejrozsáhlejší celosvětové pokrytí doporučených advokátních kanceláří a advokátů ve více než 100 zemích. Informace ze žebříčků využívají komerční i soukromí klienti, firemní poradci, generální ředitelé, finanční ředitelé, studenti a odborní poradci i další referenční pracovníci.

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >