Nutnost dostatečně přesných pokynů – rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 1 As 3/2018

Zaměstnavatel uložil zaměstnanci za úkol opravit omítku budovy do výše 5 metrů, přičemž zaměstnanec měl za tímto účelem k dispozici žebřík a lešení. Zaměstnanec započal s plněním úkolu, kdy si žebřík postavil na podlahu lešení přistaveného u zdi budovy, následně se však z této konstrukce zřítil a utrpěl zranění, na jejichž následky zemřel. Inspekce práce došla k závěru, že zaměstnavatel neposkytl zaměstnanci dostatečně přesné pokyny ohledně toho, jak má zadanou práci provést, a uznala zaměstnavatele vinným ze spáchání správního deliktu na úseku BOZP, kdy měl porušit povinnost zaměstnanci stanoveným způsobem určit pracovní postupy. Zaměstnavatel v této souvislosti pochopitelně namítal, že nemohl rozumně předpokládat zcela nevhodný způsob použití pracovních pomůcek svým zaměstnancem. Podle Nejvyššího správního soudu však uvedená námitka zaměstnavatele není důvodná. Zaměstnavatel má povinnost přijmout účinná prevenční opatření (a zajistit jejich dodržování) – toto zaměstnavatel dle soudu v projednávané věci neučinil. Příslušný správní delikt je pak založen na principu objektivní odpovědnosti, kdy odpovědnost vzniká bez ohledu na zavinění zaměstnavatele.

Rozhodnutí dostupné zde

Konec vyrovnávacích období a rozvrhování pracovní doby, jak je známe dnes?

epravo/ Michal Peškar upozorňuje na rozsudek Soudního dvora Evropské unie, který přináší zásadní změnu v pojetí tzv. vyrovnávacích období v pracovní době. V rozsudku Soudního dvora Evropské unie se řeší výklad směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/88/ES o některých aspektech úpravy pracovní doby, konkrétně článků 6, 16, 17 a 19, které stanovují maximální délku pracovní doby zaměstnanců. Vzhledem k nastavení českého zákoníku práce se tento nový výklad dotkne úplně všech zaměstnanců. Jak zaměstnanců s rovnoměrně rozvrženou pracovní dobou, kde bude nutné podrobněji hlídat množství vykonané práce přesčas, tak zejména zaměstnanců s nerovnoměrným rozvržením pracovní doby. U těchto zaměstnanců může dojít k porušení uvedeného pravidla i bez toho, aniž by konali práci přesčas. Při výkonu práce přesčas pak velice snadno a rychle.

Moderní odbory – obory nového typu nebo nový business?

Právní prostor/ Nataša Randlová se v textu zabývá tím, jaké povinnosti a práva má zaměstnavatel ve světle stávající judikatury a legislativy, když v jeho firmě začnou působit moderní odbory, které jsou anonymní, tedy se zaměstnavatelem se napřímo scházet nechtějí – a pokud jde o projednávání a informování, to má zaměstnavatel činit prostřednictvím webového rozhraní, které za tím účelem vytvořily. „Když vám oznámení od moderních odborů přijde, doporučuji prozkoumat spolkový rejstřík a podívat se, kde všude moderní odbory působí – není to zrovna málo zaměstnavatelů. Je určitě dobré pročíst si jejich stanovy. A pak nelze zapomenout na to, že odbory jsou sociálním partnerem a jako partner mají řadu povinností, které se rozhodně nedají dělat přes webové rozhraní,“ doporučuje Nataša Randlová.

Nataša Randlová si v Právním prostoru všímá působení ‚moderních odborů‘

Moderní odbory jsou anonymní, se zaměstnavatelem se napřímo scházet nechtějí – mají na to telekonference a pokud jde o projednávání a informování, to má zaměstnavatel činit prostřednictvím webového rozhraní, které za tím účelem vytvořili. „Když vám oznámení od moderních odborů přijde, doporučuji prozkoumat spolkový rejstřík a podívat se, kde všude moderní odbory působí – není to zrovna málo zaměstnavatelů. Je určitě dobré pročíst si jejich stanovy. A pak nelze zapomenout na to, že odbory jsou sociálním partnerem a jako partner mají řadu povinností, které se rozhodně nedají dělat přes webové rozhraní,“ doporučuje Nataša Randlová.

HR News č. 3/ červen 2019

Ve třetím letošním vydání HR News vás seznámíme s nařízením o nezabavitelných částkách, které by mělo motivovat dlužníky k dosahování vyšších příjmů za účelem uspokojení věřitele a opuštění sféry šedé ekonomiky. Konečně byl také schválen prováděcí zákon k ochraně osobních údajů (GDPR). V rámci aktuální judikatury jsou zajímavá jsou zejména dvě rozhodnutí Nejvyššího soudu, první je o konkurenční doložce a druhé o znacích závislé práce a (ne)rozdílu mezi zaměstnanci a zhotoviteli, a dále rozhodnutí samotného Ústavního soudu o přípustnosti využití kamerového záznamu jako důkazu porušování povinností zaměstnance.

Píchačky budou i na práci doma. Firmy musí přesně evidovat pracovní dobu, rozhodl soud EU, Němci mluví o políčku do tváře

Hospodářské noviny/ Nataša Randlová komentovala zpřísnění evidence pracovní doby. Soudní dvůr Evropské unie vynesl rozsudek, který zaměstnavatelům nařizuje přesnou evidenci pracovní doby bez ohledu na to, kde a kdy člověk práci vykonává. „České pracovní právo už evidenci pracovní nařizuje. Musí se evidovat začátek a konec odpracované směny, přesčas, noční práce nebo odpracovaná doba v době pracovní pohotovosti,“ uvádí Nataša Randlová v článku Píchačky budou i na práci doma.

Nataša Randlová v Hospodářských novinách komentovala zpřísnění evidence pracovní doby

Soudní dvůr Evropské unie zpřísnil evidenci pracovní doby. „České pracovní právo už evidenci pracovní nařizuje. Musí se evidovat začátek a konec odpracované směny, přesčas, noční práce nebo odpracovaná doba v době pracovní pohotovosti,“ uvádí Nataša Randlová v článku Píchačky budou i na práci doma.

Nataša Randlová v Lidových novinách diskutovala o chybějících soudních přísedících

Jako přísedící pracuje Nataša Randlová již zhruba pět let. „Když jsem se rozhodovala, zda nabídku přijmu či nikoliv, nebrala jsem v úvahu, že jsem spolumajitelka advokátní kanceláře, ale to, že bych chtěla dělat něco prospěšného, využít svých znalostí i pro něco jiného než je klientská práce. Moje první volba tehdy byla právě ta přísedící v pracovněprávním senátu,“ uvádí. „Přála bych si, aby v soudních síni zasedalo více přísedících s právním vzděláním – podnikových právníků, právníků ze státní sféry, advokátů.“

Marné hledání nových přísedících

Lidové noviny/ Nataša Randlová, respektovaná expertka na pracovní právo, působí také jako soudní přísedící. Své zkušenosti a motivaci, které ji k této práci přivedla, přiblížila čtenářům Lidových novin. Článek Marné hledání nových přísedících vyšel v rubrice Právo a justice 8. dubna 2019. Jako přísedící pracuje Nataša Randlová již zhruba pět let. „Když jsem se rozhodovala, zda nabídku přijmu či nikoliv, nebrala jsem v úvahu, že jsem spolumajitelka advokátní kanceláře, ale to, že bych chtěla dělat něco prospěšného, využít svých znalostí i pro něco jiného než je klientská práce. Moje první volba tehdy byla právě ta přísedící v pracovněprávním senátu,“ uvádí. „Přála bych si, aby v soudních síni zasedalo více přísedících s právním vzděláním – podnikových právníků, právníků ze státní sféry, advokátů.“ 

Ratingová agentura The Legal 500 ocenila Randl Partners

V novém vydání publikace, která tradičně doporučuje nejlepší právní kanceláře a advokáty, bodovala advokátní kancelář Randl Partners hned dvakrát: JUDr. Nataša Randlová, Ph.D obdržela individuální ocenění pro tři největší osobnosti českého pracovního práva a pracovněprávní tým Randl Partners zařadila publikace The Legal 500 mezi vysoce doporučované kanceláře (Band 2). „Z mezinárodního ocenění máme radost, protože vychází z hodnocení klientů a konkurenčních advokátů z praxe, a zároveň je pro nás výzvou, abychom v příštích letech vystoupali až samotný vrchol žebříčku. Je to milý dárek k desátým narozeninám naší kanceláře, které letos slavíme,“ uvádí JUDr. Nataša Randlová, Ph.D. Společnost The Legal 500 poskytuje nejrozsáhlejší celosvětové pokrytí doporučených advokátních kanceláří a advokátů ve více než 100 zemích. Informace ze žebříčků využívají komerční i soukromí klienti, firemní poradci, generální ředitelé, finanční ředitelé, studenti a odborní poradci i další referenční pracovníci.

Pracovněprávní aktuality – duben 2019

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 4. 4. 2019 do 6. 5. 2019. Ministerstvo práce a sociálních věcí pro účely vydávání modrých karet vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů průměrnou hrubou roční mzdu v České republice vždy s účinností od 1. května kalendářního roku na dobu následujících 12 kalendářních měsíců. Na základě průměrné hrubé měsíční mzdy v České republice v roce 2018 ve výši 31 885 Kč činí pro období od 1. května 2019 do 30. dubna 2020 průměrná hrubá roční mzda v České republice 382 620 Kč.  

HR News č. 2/ duben 2019

Ve druhém letošním vydání HR News vás seznámíme s nejnovějšími legislativními novinkami. Podíváme na novelu cizineckého zákona a s tím související úpravu informační povinnosti ohledně zaměstnávání cizinců, která řeší některé praktické aplikační problémy. V souvislosti s plánovaným, nicméně stále nejistým brexitem, schválili zákonodárci nový zákon, který má řešit postavení občanů Spojeného království v České republice v případě tzv. tvrdého brexitu. Dále vás seznámíme s nejnovějším výdobytkem akademických pracovníkůvlastním rozvrhováním pracovní doby!

Pět otázek pro Natašu Randlovou na téma Moderní odbory

Právní prostor/ Nataša Randlová poskytla rozhovor časopisu Právní prostor, věnovaný „virtuálním odborům“, které jsou nyní poměrně v masovém měřítku zakládány.  Vyznačují se tím, že po zaměstnavateli i po zaměstnancích požadují komunikaci výhradně pomocí webového rozhraní a audio konferencí, vyhýbají se osobnímu kontaktu a nechtějí od zaměstnavatele poskytnutí místnosti nebo technického vybavení. Zaměstnavatel se v tomto případě jen těžko orientuje, zda se jedná o tzv. „pravé“ odbory, jejichž skutečným účelem je se zaměstnavatelem spolupracovat na zlepšení podmínek zaměstnanců a být zaměstnavateli sociálním partnerem – nebo o organizace, jejichž primární cíl se od sociálního partnerství a spolupráce značně liší. Nataša Randlová s přednáškou na téma Moderní odbory vystoupí na odborném kongresu Právní prostor, který proběhne 16. dubna 2019.

Důkaz kamerovým záznamem pořízeným bez svolení zaměstnance? – sp. zn. I. ÚS 3900/18

Zaměstnankyni byla dána výpověď podle § 52 písm. g) ZP z důvodu soustavného porušování povinností. Toto porušování povinností bylo v následném řízení o (ne)platnosti výpovědi prokazováno kamerovými záznamy pořízenými v supermarketu, ve kterém pracovala. Z těchto záznamů bylo zřejmé, že zaměstnankyně trávila valnou část pracovní doby v prostorách supermarketu povídáním se svými známými. Podle zaměstnankyně šlo o důkaz pořízený nezákonným způsobem, ke kterému nemělo být v řízení přihlíženo. Obecné soudy provedení důkazu připustily, přičemž zaměstnankyně následně proti tomuto postupu podala ústavní stížnost. Dle ustálené praxe je provedení podobných důkazů přípustné za situace, kdy nad právem na ochranu osobnosti člověka, jehož projev (obrazový záznam) je bez jeho souhlasu zachycen, převáží základní právo osoby, která projev dotčené osoby zachytila (v tomto případě právo na spravedlivý proces), přičemž takový zásah do práva na ochranu osobnosti nesmí být vzhledem ke konkrétním okolnostem nepřiměřený. Ústavní soud uzavřel, že v projednávaném případě k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod zaměstnankyně nedošlo.

Rozhodnutí dostupné zde

Švarcsystém

Hospodářské noviny/ Prokázat švarcsystém je u řady oborů složité a inspektoři je raději ani nekontrolují, říká Ondřej Chlada v rozhovoru pro HN.  Především u složitých a specializovaných oborů, jako je IT, je ale velmi náročné prokázat, že se firmy této formy nelegálního zaměstnávání dopouštějí. 

Pracovněprávní aktuality – březen 2019

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 5. 3. 2019 do 3. 4. 2019. Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o pobytu cizinců na území Česka  včetně zajímavého pozměňovacího návrhu, který upravuje přenesení informační a evidenční povinnosti, kterou doposud musela plnit tuzemská přijímající fyzická nebo právnická osoba, na zahraničního zaměstnavatele, který vysílá své zaměstnance k výkonu práce k právnické nebo fyzické osobě usazené na území České republiky.