Opět na předních místech žebříčku CHAMBERS EUROPE 2019

Prestižní britský žebříček evropských advokátních kanceláří Chambers Europe 2019 potvrdil pozici pracovněprávního týmu Randl Partners již podeváté v řadě na nejvyšší úrovni hodnocení. Vedoucí týmu a spoluzakladatelka kanceláře Nataša Randlová zároveň byla poosmé v řadě ohodnocena jako „osobnost s výjimečnou reputací ve svém oboru“ (Star Individual).

Tisková zpráva – Advokátní kancelář Randl Partners rozšiřuje řady svých partnerů

Nataša a Pavel Randlovi nyní nabídli partnerství čtyřem advokátům, se kterými dlouhodobě spolupracují. „Nabídku partnerství chápeme jako výraz ocenění jejich osobních i profesních kvalit, které prověřila naše dlouhodobá spolupráce, a současně jako poděkování za významný přínos pro naši advokátní kancelář,“ uvádí Pavel Randl, zakládající partner Randl Partners. „Naší vizitkou vždy bylo vyvážené a spolehlivé právní poradenství nejvyšší úrovně ve všech aspektech pracovního a obchodního práva, rodinný přístup a osobní kontakt s klienty. Věřím, že noví partneři přinesou nové podněty, abychom mohli poskytovat své služby našim klientům na stále vyšší úrovni,“ dodává Nataša Randlová, zakládající partnerka Randl Partners. Novými partnery advokátní kanceláře Randl Partners se od 1. března 2019 stávají Lukáš Hofman, Ondřej Chlada, Irena Lišková a Michal Peškar.

Ondřej Chlada poskytl Hospodářským novinám rozhovor o takzvaném švarcsystému

Prokázat švarcsystém je u řady oborů složité a inspektoři je raději ani nekontrolují, říká Ondřej Chlada. Především u složitých a specializovaných oborů, jako je IT, je ale velmi náročné prokázat, že se firmy této formy nelegálního zaměstnávání dopouštějí. Na otázku, proč je tak složité švarcsystém vymýtit, Ondřej Chlada odpovídá: Když máte pásovou výrobu a pracují tam samí zaměstnanci či agenturní pracovníci a najednou se mezi nimi objeví podnikatel, tak je to jasné. Ale ajťák pracující na švarcsystém může snadno tvrdit, že je nezávislý programátor a dělá pro různé firmy. Běžný člověk složité práci IT expertů příliš nerozumí a neumí si představit, jak to funguje. Mnohdy jsou tam sice znaky vztahu zaměstnance a zaměstnavatele naplněny, ale prokázat to je náročné. Firmy to navíc často různě maskují. Proto se inspektoři zaměřují spíše na oblasti jako stavebnictví či výrobu, kde získají důkazy o nelegálním zaměstnávání snáze a kde se zároveň často objevují i případy cizinců pracujících načerno.

Pracovněprávní aktuality – únor 2019

Článek přináší přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 5. 2. 2019 do 4. 3. 2019. V souvislosti s plánovaným odchodem Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie připravila vláda návrh zákona, který řeší případ, že dojde k tzv. tvrdému Brexitu, tj. odchodu Spojeného království bez dohody s Evropskou unií. Britským občanům, kteří pracují v Česku, Ministerstvo práce a sociálních věcí doporučuje, aby si požádali o trvalý pobyt, splňují-li podmínky pro jeho získání.

Zaměstnanci a sociální sítě. Důsledky kritiky zaměstnavatele na Facebooku

Ius Laboris/ S rostoucí oblibou sociálních sítí může zaměstnanec během chvilky nenávratně poškodit dobrou pověst svého zaměstnavatele – stačí si na něj například prostřednictví Facebooku pěkně zanadávat. Nataša Randová a Lucie Brázdová v článku vysvětlují, jak se k takovému chování zaměstnance staví judikatura a jaké z ní plynou pro zaměstnance důsledky.

Pracovněprávní aktuality – leden 2019

Článek přináší přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 8. 1. 2019 do 4. 2. 2019. Kromě jiného informujeme o zrušení institutu karenční doby s účinností od 1. 7. 2019. Novela zákoníku práce byla schválena Poslaneckou sněmovnou, poté co ji Senát odmítl. V připomínkovém řízení je návrh zákona o sociálním podniku Návrh zákona by měl nově upravovat postavení a státní podporu sociálních podniků a integračních sociálních podniků. Stát by pak prostřednictvím příslušných ministerstev sociálním podnikům, resp. integračním sociálním podnikům poskytoval podporu, a to zejména ve formě různých dotací, služeb, záruk, zvýhodněných úvěrů, finančních příspěvků nebo vyhrazených veřejných zakázek.

HR News č. 1/ leden 2019

V prvním letošním vydání našich HR News (zabaleném do novoročního kabátu) vám přinášíme upozornění na celou řadu změn v oblasti pracovního práva, které s sebou pravidelně přináší přelom kalendářního roku. Jedná se zejména o cestovní náhrady, minimální a zaručenou mzdu, výši nezabavitelné částky, ze které zaměstnanci nelze strhávat srážky ze mzdy a odvody pojistného.

HR News č. 5/ prosinec 2018

Speciálně laděné vánoční vydání našich HR News se zaměřilo na nejdůležitější novinky ze světa pracovního práva, které nás v příštích letech čekají. Pokud pro Vás předvánoční shon není to pravé ořechové, můžete se od něj na chvíli oprostit pomocí četby novinek z oblasti dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, zprávy o budoucnosti rozsáhlé novely zákoníku práce či shrnutí rozsudku,který v určitých případech umožňuje využít skrytého zvukového záznamu jakožto důkazu v pracovněprávních sporech.

Tisková zpráva – Advokátní kancelář Randl Partners dlouhodobě podporuje handicapované

Dynamický vertikalizátor umožňuje tělu stát v přirozené poloze, tělo pacienta na něm může provádět vědomé pohyby bez ztráty rovnováhy. Slouží k prevenci kontraktur, usnadňuje dýchání a provzdušnění plic, má kladný vliv na senzoriku, motoriku a také na psychiku. Randlovi se však angažují v podpoře i dalších neziskových organizací. Dva speciální pánevní pásy, které slouží k rychlé stabilizaci zlomenin pánve, věnovali plzeňskému občanskému sdružení Life Saving Support. Poskytováním právních služeb podporují Randlovi Kontakt bB – Plaveckou akademii bez bariér. Pomáhají i neziskové organizaci Černí koně, která vyrábí handbike kola pro postižené děti a v současné době je jediným výrobcem kol tohoto typu v České republice.

Tajně pořízená nahrávka jako důkaz? – sp. zn. 21 Cdo 1267/2018

Zaměstnavatel navrhl v řízení před soudem jako důkazní prostředek nahrávku rozhovoru se zaměstnancem pořízenou bez jeho svolení a vědomí, na které zaměstnanec zaměstnavateli vyhrožoval poškozením jeho oprávněných majetkových zájmů. Nejvyšší soud v této souvislosti uvedl, že přípustnost podobného důkazního prostředku není při výkonu a ochraně subjektivních práv a priori vyloučena. Základním kritériem při rozhodování o (ne)přípustnosti zvukových či jiných záznamů bez vědomí nahrávané osoby jako důkazu je poměřování střetávajících se chráněných práv a zájmů, tedy v tomto případě práva zaměstnance na soukromí a práva zaměstnavatele na spravedlivý proces. Toto poměřování závisí na úvaze soudu v každém konkrétním případě. Dále uvedl, že použití takových důkazních prostředků připadá v úvahu pouze tehdy, pokud danou skutečnost není možné prokázat jinak (pomocí důkazů, které nezasahují do absolutních osobnostních práv dotčené osoby). Vzhledem k tomu, že obsah uvedeného rozhovoru mohl být (a byl) prokázán výslechem svědků, nelze za těchto okolností prolomit právo zaměstnance na ochranu soukromí a použít jako důkaz v řízení zvukové nahrávky pořízené bez vědomí nebo souhlasu zaměstnance.

Rozhodnutí dostupné zde

Forbes 2018: Nataša Randlová mezi 111 nejvlivnějšími ženami Česka

Magazín Forbes sestavoval v letošním roce žebříček nejvlivnějších českých žen již posedmé. Jeho cílem je podpořit tyto ženy a zároveň inspirovat ostatní. Zaměřuje se nejen na manažerky, majitelky / podnikatelky, ženy ve veřejném sektoru, ale také ženy v neziskovém sektoru, kultuře, sportu a tzv. opinion leaders. U majitelek a manažerek firem sledoval magazín hospodářské výsledky, objemy peněz, nad nimiž mají kontrolu a přímý vliv, jejich podíly ve firmách, ale také to, kolik zákazníků jejich rozhodnutí může přímo ovlivnit. Kompletní žebříček poté naleznete v listopadovém vydání magazínu Forbes.

Lze nedostatky v práci přičítat nadřízenému? – II. ÚS 3408/16

Spor ohledně rozvázání pracovního poměru skončil u Ústavního soudu. Zaměstnavatel rozvázal se zaměstnancem pracovní poměr výpovědí pro zvlášť závažné porušení povinností. Zaměstnanec se domáhal neplatnosti této výpovědi. Obecné soudy se zabývaly především mírou závažnosti porušení zaměstnancových povinností, kdy na základě provedeného dokazování došly k závěru, že porušení povinností nedosáhlo takové intenzity, aby mohl být pracovní poměr skončen výpovědí z výše uvedeného důvodu. V odůvodnění mj. uvedly, že v projednávaném případě zaměstnanec nemohl svým pracovním povinnostem plně dostát s ohledem na jejich šíři, což bylo jeho nadřízeným pracovníkům známo. Ústavní soud převážně souhlasil se závěry obecných soudů a neshledal v rozsudku žádné vady, které by mohly mít za následek jeho nesprávnost či neústavnost. Ústavní soud se pouze neztotožnil s výkladem, že nedostatky v plnění pracovních úkolů lze klást za vinu i nadřízeným zaměstnance, protože za plnění pracovních úkolů je výhradně odpovědný sám zaměstnanec.

Rozhodnutí dostupné zde

HR News č. 4 / říjen 2018

Pro letošní čtvrté vydání našich HR News jsme se rozhodli pro menší změnu obsahu. Legislativních novinek je v poslední době pramálo, abyste se ale během podzimních večerů nenudili, rozhodli jsme se pro Vás připravit alespoň krátká a praktická shrnutí zajímavých soudních rozhodnutí z poslední doby. Soudní rozhodnutí jsou totiž neméně důležitá jako samotné právní předpisy. Často až s jejich pomocí jsme schopni právní předpisy správně vykládat a používat.

Pracovněprávní aktuality – říjen 2018

Článek přináší přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 9. 10. 2018 do 5. 11. 2018. V tomto vydání kromě jiného informujeme o novele zákona o nemocenském pojištění. Změny se budou týkat zavedení povinné elektronické formy hlášení ošetřujícího lékaře o vzniku a skončení dočasné pracovní neschopnosti, podávaného okresní správě sociálního zabezpečení a rozšíření okruhu údajů, které mohou orgány nemocenského pojištění sdělovat zaměstnavatelům o dočasné neschopnosti jejich zaměstnanců.

Stavení prekluzivních lhůt v pracovněprávních vztazích – 21 Cdo 343/2018

Nejvyšší soud se ve svém rozsudku sp. zn. 21 Cdo 343/2018 ze dne 12. června 2018 zabýval případem zaměstnankyně, se kterou dne 30. 10. 2014 zaměstnavatel rozvázal pracovní poměr okamžitým zrušením podle § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce z důvodu dlouhodobé neomluvené absence na pracovišti. Zaměstnankyně dne 23. 5. 2016 (téměř dva roky poté!!) podala žalobu, kterou se domáhala určení, že okamžité zrušení pracovního poměru bylo neplatné. Žalobkyně totiž byla ke dni 24. 9. 2014 uznána pracovně schopnou svým praktickým lékařem, proti čemuž následně podala odvolání. Rozhodnutí lékaře bylo zrušeno a zaměstnankyně byla dne 11. 2. 2015 uznána dočasně pracovně neschopnou. Pro účely výkonu práce jí překážely především problémy psychického rázu, několikrát byla dokonce hospitalizována v psychiatrické nemocnici. Dle svých slov tak nebyla schopna se proti okamžitému zrušení pracovního poměru bránit v zákonem stanovené lhůtě 2 měsíců. Soud prvního stupně však žalobu z důvodu uběhnutí 2měsíční prekluzivní lhůty k podání žaloby dle § 72 zákoníku práce zamítl, což následně potvrdil i odvolací soud. Obě soudní instance se přitom případem více nezabývaly a odkazovaly na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 5088/2015, ze dne 26. 2. 2016, který stanovil, že „se lhůtou k podání žaloby o neplatnost rozvázání pracovního poměru podle ustanovení § 72 zákoníku práce je zánik práva při jeho včasném neuplatnění spojen vždy, ať jsou důvody, pro něž nebylo právo uplatněno, jakékoliv.“ Nejvyšší soud se nyní v souvislosti s dovoláním zaměstnankyně vyjádřil k téže otázce použitelnosti současného, tzv. „nového“ občanského zákoníku, který je účinným od roku 2014. Dospěl přitom k odlišným závěrům. Nejvyšší soud zdůraznil, že rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. 21 Cdo 5088/2015, citovaný soudy nižší instance se váže k předchozí právní úpravě, přičemž dříve nebylo na rozdíl od současného občanského zákoníku možné běh prekluzivní lhůty (tedy takové lhůty, s jejímž uběhnutím neuplatněné právo zcela zaniká) nijak stavět či odkládat, uvedl, že v případě absence úpravy běhu lhůt v zákoníku práce je dnes v souladu s principem subsidiarity občanského zákoníku nutné dovodit aplikaci ustanovení § 654 odst. 2 a § 645 a násl. současného občanského zákoníku (včetně ustanovení § 652, podle kterého po odpadnutí zákonem uznané překážky neskončí lhůta dříve než za 6 měsíců ode dne, kdy začala znovu běžet), uložil soudům nižší instance se blíže zabývat otázkou, zda případ zaměstnankyně nespadá pod některou ze zákonem uznaných překážek zastavení běhu prekluzivní lhůty. Zaměstnankyně tak byla se svým dovoláním úspěšná a spor se nyní opět ocitá před soudem prvního stupně.

Rozhodnutí dostupné zde

Diskriminace v pracovněprávních vztazích dle aktuální judikatury Soudního dvora Evropské unie

Právní prostor / V poslední době nás v oblasti diskriminace zaujala dvě rozhodnutí SDEU a jedno stanovisko generálního advokáta ve věci, která dosud nebyla rozhodnuta (s ohledem na jeho argumentační přesvědčivost je pravděpodobné, že rozsudek bude uvedené stanovisko respektovat).Každé ze tří zpracovaných rozhodnutí (respektive stanoviska) vychází z jiné oblasti diskriminace. Zastoupené oblasti diskriminace jsou uvedeny v následujícím pořadí: 1) diskriminace na základě věku, 2) diskriminace na základě pohlaví a 3) diskriminace na základě náboženské víry a přesvědčení.