Pracovní pohotovost podle judikatury Soudního dvora EU

Unijní soud v průběhu jara opět zabýval otázkou, zda pracovní pohotovost „na zavolání“ (tj. i ve smyslu našeho zákoníku práce) představuje ve smyslu unijní směrnice dobu odpočinku nebo pracovní dobu. Velmi názorně přitom ukázal, k čemu je nutno přihlížet a jaké okolnosti jsou naopak irelevantní. Více se dozvíte v obsáhlém článku Michala Peškara a Kristýny Menzelové.

Zaměstnavatelé už se nemusí bát svěřit zaměstnancům tankovací kartu

Autorky Nataša Randlová a Lucie Brázdová se vyjadřují k několika rozhodnutím Nejvyššího soudu v otázce možného sjednání dohody o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování na tankovací kartu.

Zavedení chráněného účtu pro osoby zatížené exekucí

Novinka má zaměstnancům v exekuci pomoci zajistit prostředky, s nimiž mohou dle právních předpisů nakládat a na které exekutoři nedosáhnou. Více informací naleznete v článku Jakuba Lejska.

Pracovněprávní aktuality – květen 2021

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 5. 5. 2021 do 8. 6. 2021.

Autoři zmiňují např. projednávané novely zákonů v oblasti pojistného na zdravotní a důchodové pojištění nebo návrhy, které cílí na možnost dřívějšího odchodu do důchodu nebo zvýšení zásluhové části starobního důchodu za vychované děti.

Randls HR News č. 3/2021

Epidemie, která je nyní naštěstí v jedné ze svých útlumových fází, inspirovala zákonodárce ke zpracování novely zákoníku práce upravující tzv. kurzarbeit – tomuto tématu se budeme věnovat v první části našich novinek. V části druhé se poté podíváme na manuál Ministerstva práce a sociálních věci týkající se překážek v práci během živelní události. V neposlední řadě přineseme krátkou zprávu o návrhu novely zákona o zaměstnanosti týkajícího se agenturního zaměstnávání a na závěr se ještě zmíníme o nových pravidel BOZP v souvislosti s provozem tzv. vyhrazených technických zařízení, které nabydou účinnosti v průběhu roku 2022.

Vysílání zaměstnanců v rámci EU – Portugalsko, Lotyšsko

V unikátním seriálu „Vysílání zaměstnanců v rámci EU“ postupně představujeme právní úpravu přeshraničního vysílání pracovníků v jednotlivých členských státech EU. Seriál si klade za cíl být pomocnou rukou především pro české zaměstnavatele vysílající své pracovníky do jiných členských států Evropské unie – jsou to totiž právě vysílající zaměstnavatelé, kteří jsou povinni si vnitrostátní úpravu dané přijímající (hostitelské) země osvojit a řídit se jí ve všech aspektech výkonu práce zaměstnance vyslaného do zahraničí.

Realizace celého projektu, který by se na stránkách Práce a mzdy měl objevovat pravidelně v průběhu celého následujícího roku, je zaštítěna mezinárodní aliancí Ius Laboris, jejímž je Randl Partners, advokátní kancelář, s. r. o. exkluzivním členem za Českou republiku. Ius Laboris spojuje přední advokátní kanceláře specializující se na pracovní právo a zahrnuje tak více než 1 400 právníků z advokátních kanceláří v 55 zemích poskytujících komplexní služby po celém světě.

V šestém dílu se věnujeme národní právní úpravě v Portugalsku a Lotyšsku.

Změna a navýšení výměry dovolené

Michal Peškar se vyjadřuje k případům, kdy dochází ke změně výměry dovolené v rámci trvání pracovního poměru během téhož kalendářního roku a připojuje vysvětlení, jak si s touto změnou poradit.

Pracovněprávní aktuality – duben 2021

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 7. 4. 2021 do 4. 5. 2021.

Autoři informují např. o změnách týkajících se ošetřovného, zamítavém stanovisku vládu k poslaneckému návrhu na zkrácení týdenní pracovní doby nebo informaci GFŘ k peněžitému příspěvku na stravování zaměstnanců.

Nataša Randlová opět mezi nejvlivnějšími ženami Česka

Gratulujeme Nataše Randlové k opětovnému umístění mezi 150 nejvlivnějšími ženami Česka, který každoročně sestavuje magazín Forbes.

Více informací najdete zde.

Vysílání zaměstnanců v rámci EU – Lucembursko, Itálie

V pátém dílu se věnujeme národní právní úpravě v Lucembursku a Itálii.

Minimální odpočinek při vícero pracovních poměrech

Nataša Randlová s Milanem Flachsem rozebírají pro Českou republiku revoluční rozhodnutí Evropského soudního dvora, které dle autorů otřese současnou HR praxí.

Čerpání dovolené mezi mateřskou a rodičovskou dovolenou – „limitní počet“

Michal Peškar se ve svém článku věnuje změnám, které přinesla nová úprava dovolené v zákoníku práce účinná od 1. 1. 2021, a to v oblasti čerpání dovolené v období mezi mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou zaměstnankyň. Svůj článek doplňuje přehlednými příklady výpočtů.

Pracovněprávní aktuality – březen 2021

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 10. 3. 2021 do 6. 4. 2021.

Autoři informují např. o návrhu zákona o tzv. kurzarbeitu, který byl vrácen k opakovanému 2. čtení, nebo o poslaneckých návrzích na změnu zákoníku práce týkající se např. automatické valorizace minimální mzdy nebo podrobnější úpravy výkonu práce mimo pracoviště. Vláda je však k navrhovaným úpravám skeptická.

Podpis zaměstnance pod mzdovým výměrem? Pozor, může se jednat o smluvní mzdu – NS – 21 Cdo 2666/2020

V dané věci se jednalo o spor, zda je mzda určitého zaměstnance mzdou smluvní, či mzdou jednostranně určenou. Dokument, ve kterém byla zaměstnancova mzda obsažena, byl nadepsán „Platový/mzdový výměr“, ovšem zaměstnanec ho musel podepisovat.

K zásadám výkladu právních jednání v pracovněprávních vztazích se Nejvyšší soud již v minulosti vyjádřil – pro připomenutí uvádíme, že základním hlediskem pro výklad právního jednání je úmysl jednajícího, popř. společný úmysl jednajících stran u vícestranných jednání. Takový úmysl je však stěžejní pouze tehdy, pokud byl druhé straně (adresátovi projevu vůle) znám, anebo musela-li o něm druhá strana vědět. Přitom je během zjišťování tohoto úmyslu třeba vycházet z ust. § 556 odst. 2 občanského zákoníku, a přihlédnout tedy též k praxi zavedené mezi stranami, k tomu, co právnímu jednání předcházelo a k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam jednání přikládají. Teprve v případě, že tato metoda selže, se uplatní objektivní metoda interpretace a právnímu jednání se přisoudí takový význam, jaký by mu zpravidla přikládal „průměrný“ člověk v postavení adresáta. Zkrátka obsah má přednost před formou.

V souladu s výše uvedeným v tomto konkrétním případě soud rozhodl, že na názvu listiny, který zněl „Platový/mzdový výměr“, nezáleží tolik jako na tom, jaký je obsah tohoto dokumentu. Dle soudu z obsahu předmětné listiny jednoznačně vyplývalo, že se jedná o mzdu smluvní, a to i přes její označení, a že z ničeho nevyplývá, že by podpis zaměstnance na této listině měl jiný význam než akceptaci podmínek v této listině uvedených.

Co si tedy z tohoto rozsudku odnést? Především to, že je důležité dát si pozor na obsah určitého dokumentu. Pokud zaměstnavatel chce mzdu zaměstnanci jednostranně určit mzdovým výměrem, musí být z obsahu tohoto výměru jasné, že mzda je skutečně jednostranně určená a eventuální podpis zaměstnance na výměru slouží jen pro účely potvrzení o převzetí a seznámení se s mzdovým výměrem, nikoliv jako souhlas s výší mzdy. Název dokumentu sám o sobě totiž není směrodatný.

Rozhodnutí dostupné zde.

Vysílání zaměstnanců v rámci EU – Francie, Nizozemsko

Ve čtvrtém dílu se věnujeme národní právní úpravě ve Francii a Nizozemsku.

Pracovněprávní aktuality – únor 2021

Článek nabízí přehled aktualit z pracovněprávní oblasti za období od 9. 2. 2021 do 10. 3. 2021.

Autoři informují např. o pandemickém zákonu, zákonu o kompenzačním bonusu pro rok 2021 nebo o mimořádném příspěvku zaměstnanci při nařízené karanténě.