Sales promotion a rovný přístup k zdravotním službám

Internetový zpravodajský server iDnes ve spolupráci se soukromými klinikami, které patří do stejné skupiny společností ve svěřenském fondu premiéra České republiky, nabízel předplatitelům ročního předplatného jako hlavní „tahák“ přednostní objednání a termíny na některá zdravotnická vyšetření či zdravotnické úkony s heslem „Kupte si zdraví k Vánocům“.

Jako součást benefitu pro předplatitele byly nabízeny například testy na COVID-19, magnetická rezonance, nadstandardní ultrazvuk, chirurgické zákroky či ortopedické operace. Některé z těchto úkonů jsou však z velké části hrazeny z veřejného zdravotního pojištění a například na operaci kyčlí či kolen se čeká i rok.

Základním principem v České republice je ale rovný přístup k zdravotním službám (hrazeným z veřejného zdravotního pojištění) pro všechny. Tento princip je zakotven na ústavní úrovni v Listině základních práv a svobod a dále blíže specifikován zejména v zákoně o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování či v antidiskriminačním zákoně. Právní předpisy obsahují taxativně definované situace, ve kterých poskytovatel zdravotních služeb může odmítnout přijmout pacienta do péče, případně mu s ohledem na kapacitní možnosti zařízení a zdravotní stav pacienta
stanovit i přiměřenou čekací dobu. Jinými slovy je zakázáno, aby poskytovatel zdravotní péče pojištěnce odmítal bez důvodu, nebo aby jeho přijetí či přednostní ošetření bylo podmiňováno nějakou finanční platbou (např. zakoupením ročního předplatného zpravodajského serveru).

iDnes v tomto případě v rámci propagace předplatného vsadil na nemorální kartu aktuálního strachu o zdraví, což by mu zřejmě vyšlo, pokud by při tom neporušil zásadním způsobem i právní předpisy. Zdravotnické zařízení by se totiž v případě přednostního zacházení s předplatiteli dopustilo porušení právních předpisů, pro které by mohli nejen dostat pokutu, ale zdravotní pojišťovna by mu mohla a měla vypovědět smlouvu. Platí totiž ustanovení, podle kterého není možné zhoršovat dostupnost péče pro pojištěnce kvůli tomu, že si nepřiplatí. iDnes by se pak dopouštěl klamavé reklamy, protože přednostní pořadí by ve zdravotnických zařízeních zajistit nemohl.

Celá kampaň se stala okamžitě předmětem diskusí v souvislosti s podezřením na potenciální porušení principů veřejného zdravotního pojištění včetně rovného přístupu ke zdravotnické péči. iDnes tedy velice rychle svou nabídku upravil – zdravotní úkony s výhodami nabízí stále, ale dle tvrzení iDnes už nejsou přednostní. K tomu, aby iDnes nebo do programu zapojené kliniky kdokoli dále prověřoval, nakonec tedy vůbec nedošlo.

Shrnutí

Sales promotion neboli podpora prodeje poskytováním výhod spotřebitelům je možná a dovolená v případě, že neporušuje právní předpisy a dobré mravy. Nabídka přednostního pořadí v přístupu k zdravotním službám hrazeným ze zdravotního pojištění je právními předpisy zakázána a lákání spotřebitelů na takovou výhodu se tak stává klamavou reklamou.

Business Bulletin č. 1/2021

První číslo Business Bulletinu v roce 2021 bychom rádi věnovali především legislativním novinkám, které platí od 1. 1. 2021 nebo začnou platit v prvních měsících kalendářního roku 2021. Po skončení složitého roku 2020 nabyla v soukromém právu účinnosti řada změn. Některé z nich byly dlouho očekávané a již dříve vyhlášené ve sbírce zákonů, jiné čekaly na své vyhlášení ve sbírce zákonů až do posledních prosincových dní. Z velkého množství nejrůznějších změn pro vás vybíráme ty, o kterých se domníváme, že by mohly mít zásadnější dopad v oblasti podnikání a obecného fungování obchodních společností nebo širší dopad do celé společnosti.

Ambush marketing: A Global Legal Perspective

GALA Report on Recent Global Advertising Law Developments 2020

Rádi bychom s Vámi sdíleli shrnutí týkající se aktuálních novinek v oblasti marketingového práva GALA Report on Recent Global Advertising Law Developments 2020, které jsme připravili ve spolupráci s dalšími partnerskými kancelářemi GALA (Global Advertising Lawyers Alliance).

Jde o krátkou zprávu, která stručně shrnuje vývoj v oblasti marketingového práva a práva reklamy v roce 2020 ve více než 50 zemích světa.

 

Fake Friday

Kolegyně Irena Lišková se v předvánočním čase zaměřila na problematiku slev označovaných jako „Black Friday“. Ty jsou zejména v posledních letech poměrně často pastí na zákazníky namísto toho, aby jim umožnily levnější nákup. To by se však již brzy mělo změnit.

Článek naleznete na stránkách GALA zde: http://blog.galalaw.com/post/102glpv/fake-friday

Živou vodou proti covidu? Raději ne

Kolega Ladislav Mádl se vyjádřil k aktuálnímu tématu novinového článku s názvem „Živou vodou proti covidu“ publikovaného v Lidových novinách, který více než nezávislou a objektivní žurnalistiku připomíná spíše velmi nepovedenou reklamu.

Shrnutí případu je k dispozici na stránkách GALA zde: http://blog.galalaw.com/post/102glna/fighting-covid-19-with-water-of-life

Regulace platforem pro sdílení videa už je na cestě

Kolega Ladislav Mádl v rámci našeho působení v GALA připravil příspěvek ohledně připravované legislativy týkající se platforem pro sdílení videa (např. YouTube, Instagram či TikTok).

Příspěvek naleznete na stránkách GALA zde: http://blog.galalaw.com/post/102gkl7/video-sharing-platforms-regulation-in-the-czech-republic-on-the-way

Business Bulletin č. 4/2020 – COVID SPECIÁL III

Čtvrté číslo Business Bulletinu pro rok 2020 jsme opětovně věnovali především opatřením týkajícím se COVID-19 – jednak novým zákazům a omezením, ale také podpůrným programům a úlevám pro podnikatele. Ze soudní praxe jsme pro Vás rozebrali rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, které se zabývalo nahrazením prostého zápisu z jednání valné hromady s.r.o. notářským zápisem a nové rozhodnutí z Německa týkající se obrovské pokuty za zpracování osobních údajů v rámci tzv. „welcome back talks“. Jako praktický tip odkazujeme na shrnutí možností cizinců cestovat do ČR a občanů ČR cestovat do zahraničí. Závěrem bychom Vás rádi pozvali na třetí letošní díl Business Brunch, který se bude věnovat zejména podnikatelským nájmům.

Účelem billboardu je pouze reklama, řekl Nejvyšší správní soud

Úplatky a podplacení – stručný průvodce některými zahraničními Anti-bribery a Anti-corruption předpisy a jejich srovnání s českou právní úpravou

V rámci mezinárodního obchodního styku se často setkáváme s problematikou Anti-bribery či  Anti-corruption laws, zejména v souvislosti s uzavíráním smluv, kde se smluvní strany zavazují je dodržovat či prohlašují, že splňují jejich požadavky.

Připravili jsme pro Vás tedy krátké shrnutí nejčastěji citovaných pramenů v této oblasti – britského Bribery Act 2010, FCPA ze Spojených států a Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích přijaté na platformě OECD. Na konci článku naleznete také srovnání těchto předpisů s českou právní úpravou.

United States Foreign Corrupt Practices Act (FCPA)

Podstatou tohoto zákona je zákaz podplácení zahraničních úředních osob mimo území USA pro občany, společnosti se sídlem v USA a některé zahraniční emitenty cenných papírů. Stejná pravidla se aplikují také na zahraniční osoby, které se v době tohoto jednání nachází v USA.

Za úplatek jsou považovány i nepřímé úplatky, tj. poskytnutí úplatku třetí osobě, která poté bude působit na úřední osobu nebo jí předá část platby. Nepřímo podplácející osoba však musí vědět, nebo alespoň být srozuměna s tím, že k trestné činnosti dojde. Kvůli možnosti nepřímého podplacení např. i skrze smluvní partnery si společnosti nechávají dělat rozsáhlé kontroly, prověrky spolupracujících osob, due diligence nebo zahrnují do interních přepisů vlastní protiúplatkovou politiku.

Zcela legální jsou však platby zahraničním úředním osobám, které mají uspíšit nebo pojistit jejich rozhodnutí, aniž by ho ovlivnily. Existuje tak rozsáhlá šedá zóna pro spekulace, kdy se o úplatek jedná a kdy nikoli.

Prezident Spojených států Donald Trump se opakovaně vyjádřil ve smyslu, že je nespravedlivé, aby americké společnosti nemohly uplácet zahraniční veřejné činitele, když jde o obchod, a usiloval o zrušení tohoto zákona.

Oficiální shrnutí k nalezení zde. Originální znění zde.

UK Bribery Act 2010

Jedná se o trestněprávní předpis, který nahrazuje dosavadní common law úpravu a je označován za „nejpřísnější protikorupční zákon na světě“. Lze podle něj uložit trest odnětí svobody až na 10 let a v některých případech také pokutu v neomezené výši. Originální znění zde.

Obsahuje trestné činy obdobné jako česká úprava – přijetí úplatku a podplacení. Okruh osob, vůči kterým se lze podplacení dopustit, je ale širší – kromě osob vykovávající veřejnou funkci a podnikatelů zahrnuje i zaměstnance (činnost osoby v rámci jejího zaměstnání) a nepodnikatelská sdružení osob. Zajímavé je, že posouzení, zda došlo v důsledku úplatku k porušení povinnosti při výkonu funkce, je prováděno podle toho, co by bylo možné očekávat od osoby vykonávající obdobnou funkci ve Velké Británii. Místní zvyklosti jiných států se výslovně nepoužijí, pokud nejsou zakotveny v psaném právu.

Podplácení zahraničních úředních osob je zakázáno přímo i nepřímo, ale kromě osob vykonávající veřejnou funkci pro jiný stát jsou úředními osobami i zástupci mezinárodních vládních organizací. Postižena bude v tomto případě pouze osoba podplácející, nikoli zahraniční úředník.

Novinkou oproti předchozí úpravě je článek 7, který upravuje odpovědnost právnických osob za nezabránění úplatkářství. Odpovědnou může být nejen právnická osoba, ale zároveň i její zaměstnanci, zástupci a jiné osoby, jejichž jednání je přičitatelné takové právnické osobě. Článek 7 se aplikuje na všechny právnické osoby, které se zapojují do obchodních aktivit na území Velké Británie. Je tedy možné, že německá společnost, která má pobočku v Londýně a poskytne úplatek ve Španělsku, bude podléhat tomuto zákonu.

Odpovědnost právnické osoby je objektivní; nemusí být dokázán vliv úplatku na jakoukoli činnost či rozhodnutí. Vyvinění je možné, pokud je prokázáno, že společnost aplikovala v době poskytnutí úplatku přiměřené postupy určené k tomu, aby zabránily osobám s ní spojeným v takovém jednání. Důkazní břemeno ohledně implementace vnitřní dokumentace v tomto případě nese dotčená společnost.

Jak by měly protikorupční postupy vypadat, je popsáno v příručkách vydaných Ministerstvem spravedlnosti Velké Británie, které lze nalézt zde.

Jedinou výjimkou ze zákazu podplácení podle tohoto zákona jsou operace tajných služeb a armády.

OECD Anti-Bribery Convention

Jedná se o úmluvu uzavřenou v rámci pracovní skupiny proti korupci při OECD. Smluvními stranami jsou všechny členské státy OECD (je jich 37, včetně České republiky), Argentina, Brazílie, Bulharsko, Kostarika, Peru, Rusko a Jihoafrická republika.

Participující strany se zavázaly přijmout zákony trestněprávně postihující poskytování úplatků osobám zastávajícím veřejné funkce jiného státu, a to jak fyzickými, tak právnickými osobami. Úmluva obsahuje i ustanovení o extradici pachatelů, nevztahuje se však na postihování přijetí úplatku. OECD nemá prostředky k vymáhání jejího dodržování, ale monitoruje situaci v jednotlivých státech za pomoci pracovní skupiny.

V roce 2009 byla přijata doporučení aktualizující tuto úmluva, další aktualizace by měla nabýt účinnosti v letošním roce.

Úmluva a související dokumenty jsou k dispozici zde.

Srovnání s českou právní úpravou

V českém prostředí problematiku podplácení a přijímání úplatků upravuje trestní zákoník, jehož působnost je jak teritoriální (ve vztahu k celému území ČR), tak personální (občané ČR jsou postižitelní podle českého práva i v případě, že trestný čin spáchají v zahraničí). Pokud je tedy úplatek poskytnut českým občanem osobě v zahraničí, jedná se o trestný čin. Stejně tak pokud je úplatek poskytnut zahraniční osobou v České republice, půjde o trestný čin.

Jednání, které zakazují oba zahraniční předpisy, je v podstatě totožné se skutkovou podstatou trestných činů podplacení (§ 332) a nepřímé úplatkářství (§ 333). Trestní zákoník definuje úplatek jako jakoukoli neoprávněnou výhodu, nikoli jen peněžní. Trestný čin podplacení lze navíc spáchat nejen vůči úřední osobě, ale také v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného (§ 332 alinea 2).

Podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se obou trestných činů může dopustit i právnická osoba, za splnění podmínek trestní odpovědnosti právnických osob. Obdobně jako britská úprava obsahuje i český zákon o trestní odpovědnosti právnických osob možnost vyvinění právnické osoby, a to v případě, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila (§8 odst. 5). Důkazní břemeno však v souladu se zásadami trestního procesu nesou orgány činné v trestním řízení, nikoli právnická osoba.

Předávání osobních údajů do zahraničí – Privacy Shield už nefunguje, standardní smluvní doložky samy o sobě nemusí stačit

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) dnes vydal rozhodnutí (jeho znění je k dispozici zde), ve kterém se vyjádřil zejména ke dvěma klíčovým nástrojům pro správce osobních údajů, resp. jejich předávání do zahraničí, konkrétně do zemí mimo EU – jde o standardní smluvní doložky a tzv. Privacy Shield (tedy rozhodnutí Komise o odpovídající úrovni ochrany osobních údajů poskytovaných štítem EU-USA).

Předně SDEU potvrdil platnost rozhodnutí Komise EU, kterým se stanovují standardní smluvní doložky užívané v rámci smluvních vztahů mezi správci osobních údajů, resp. správci a zpracovateli ze zemí mimo EU. Užití těchto standardních smluvních doložek tedy představuje jeden z klíčových prvků, zajišťující dostatečný rámec ochrany zpracování osobních údajů při jejich předávání do zemí mimo EU. SDEU však zdůraznil, že sjednání samotných doložek nepředstavuje záruku, že taková ochrana osobních údajů je srovnatelná s ochranou poskytovanou v EU. Je totiž nutno zkoumat také okolnosti nezávislé na smluvní straně doložek, jakými jsou například právní režim příslušného státu a možnost přístupu státních orgánů či institucí k těmto osobním údajům předaným z EU. Dle SDEU je povinností správce a osoby přijímající osobní údaje z EU předem ověřit, zda je úroveň ochrany srovnatelná s tou v rámci EU, a současně je povinností přijímající osoby informovat správce o tom, že došlo ke změně právních předpisů znemožňující zajištění srovnatelné ochrany s EU a zastavit předávání osobních údajů.

Druhým posuzovaným nástrojem pro ochranu osobních údajů bylo rozhodnutí Komise o tzv. „Privacy Shield“, které mělo při předávání osobních údajů do USA zajistit bezpečnostní standard dle EU. SDEU však toto rozhodnutí Komise prohlásil za neplatné.

Podkladem pro toto rozhodnutí byla stížnost pana Schremse, kterou podal u irského úřadu pro ochranu osobních údajů na společnost Facebook Ireland Ltd, která mj. předávala osobní údaje pana Schremse společnosti Facebook Inc., sídlící v USA. Zajímavostí je, že předchůdce „Privacy Shield“, tj. dohoda mezi USA a EU o ochraně osobních údajů – tzv. bezpečný přístav („Safe Harbour“) – byla taktéž zrušena na základě stížnosti pana Schremse na předávání a zejména uchovávání osobních údajů společností Facebook Ireland Ltd. na serverech nacházejících se v USA (jedná se o rozhodnutí SDEU ze dne 6.10.2015 se sp. zn. C-362/14).

V dnešním rozhodnutí SDEU vyjádřil pochybnosti nad tím, zda USA poskytuje osobním údajům ochranu srovnatelnou s EU zejména z toho důvodu, že si USA vyhradily možnost přístupu státních orgánů a institucí k těmto předávaným údajům v rozsahu nezbytném pro ochranu zájmů USA. Současně SDEU uvedl, že v USA není zákonem či jiným právním předpisem upravena ochrana osobních údajů, a tím pádem v USA nejsou pro subjekty osobních údajů záruky a pojistky, které by limitovaly přístup státních orgánů a institucí USA k osobním údajům předaným z EU. Jedná se například nemožnost soudního přezkumu zpracování osobních údajů subjektů v USA, nemožnost subjektu osobních údajů domoci se svých práv garantovaných v GDPR, neexistence důvodu a rozsahu zpracovávání osobních údajů sledovacími programy zpravodajských orgánů USA. Stejně tak ombudsman zřízený dle Privacy Shield není nezávislý – je součástí vládní administrativy USA a je volen a odvoláván ministrem zahraničních věcí (Secretary of State).

Z výše uvedeného rozhodnutí se lze domnívat, že předávání osobních údajů do USA by aktuálně nemělo být možné, a to ani na základě standardních smluvních doložek, neboť podle názoru SDEU neposkytují USA dostatečnou ochranu srovnatelnou s ochranou EU. Jelikož však osobní údaje z EU do USA proudí nepřetržitě (i z důvodů globálních skupin společností majících řídící společnost nebo hlavní sídlo mateřské společnosti v USA), otázka způsobu předávání osobních údajů z EU do USA bude v nadcházející době intenzivně diskutována a řešena.

Business Bulletin č. 3/2020 – COVID SPECIÁL II

Všeobecné nošení roušek se stalo symbolem doby pandemie nemoci COVID-19, která zachvátila celý svět, ČR nevyjímaje. Od 1. 7. 2020 však mimořádné opatření stanovující povinnost nošení ochrany úst a nosu na území České republiky pozbylo účinnosti (s výjimkou lokálních ohnisek nákazy). V návaznosti na rozvolňování restriktivních opatření a postupný návrat k fungování, jaké známe z doby před krizí, jsme si pro Vás připravili druhý (a doufejme poslední) speciální díl našeho Business Bulletinu věnovaný problematice pandemie a zvládání jejích následků. V tomto vydání shrnujeme další důležitá opatření, jejichž cílem je napomoci podnikatelům zvládnout tuto nelehkou dobu – jde zejména o plánovaný program COVID-Ubytování, který má napomoci podnikatelům v oblasti ubytovacích služeb, dále kompenzační bonus pro osoby s dohodami o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ) či odklad a prominutí pojistného na sociální zabezpečení. Novinkou je také spuštění dotačního programu COVID Nájemné – jeho cílem je pomoci podnikatelům, kteří kvůli zákazům museli dočasně uzavřít provozovny. Na závěr jsme připravili souhrnné informace o realizované a plánované podpoře pro podnikatele v oblasti daní, záruk i dotací.

Privacy Law: A Global Legal Perspective on Data Protection Relating to Advertising & Marketing

Ve spolupráci s dalšími partnerskými kancelářemi GALA a také s International Advertising Association jsme připravili komplexní publikaci zaměřenou na právní úpravu ochrany osobních údajů v odvětví reklamy a marketingu.

Publikace má dva svazky – první (Volume 1) se týká úpravy zmíněné problematiky ve světě, druhý (Volume 2) se věnuje úpravě problematiky v členských státech Evropské unie.

Aktualita s krátkým popisem publikace je k dispozici na webových stránkách GALA (v anglickém jazyce). Knižní vydání je k dispozici na Amazonu (Volume 1, Volume 2)

Global Advertising Law Developments in Response to COVID-19

V rámci celosvětové aliance GALA jsme společně s dalšími členy připravili krátké shrnutí vývoje na poli marketingu a reklamy v době pandemie nemoci COVID-19. Jde o krátký vhled do aktuální situace ve více než 50 zemích celého světa.

Shrnutí naleznete zde.

Facebook započal spolupráci s fact-checkingovými subjekty

Plain Packaging Update

V rámci celosvětové aliance GALA jsme společně s dalšími členy připravili stručnou informaci ohledně jednotného balení tabákových výrobků a jeho povinného užívání ve světě. V České republice povinnost takového jednotného balení zatím nebyla zavedena, ale v budoucnu to nelze vyloučit.

Informaci naleznete zde.