Účelem billboardu je pouze reklama, řekl Nejvyšší správní soud

Nejvyšší správní soud rozhodl, že účelem billboardu je pouze reklama, nikoliv ochrana před hlukem či prachem.
Krátké shrnutí tohoto rozhodnutí jsme připravili v rámci našeho působení v GALA a je k dispozici zde: http://blog.galalaw.com/post/102gdqn/advertising-is-the-only-purpose-of-billboards

Úplatky a podplacení – stručný průvodce některými zahraničními Anti-bribery a Anti-corruption předpisy a jejich srovnání s českou právní úpravou

V rámci mezinárodního obchodního styku se často setkáváme s problematikou Anti-bribery či  Anti-corruption laws, zejména v souvislosti s uzavíráním smluv, kde se smluvní strany zavazují je dodržovat či prohlašují, že splňují jejich požadavky.

Připravili jsme pro Vás tedy krátké shrnutí nejčastěji citovaných pramenů v této oblasti – britského Bribery Act 2010, FCPA ze Spojených států a Úmluvy o boji proti podplácení zahraničních veřejných činitelů v mezinárodních podnikatelských transakcích přijaté na platformě OECD. Na konci článku naleznete také srovnání těchto předpisů s českou právní úpravou.

United States Foreign Corrupt Practices Act (FCPA)

Podstatou tohoto zákona je zákaz podplácení zahraničních úředních osob mimo území USA pro občany, společnosti se sídlem v USA a některé zahraniční emitenty cenných papírů. Stejná pravidla se aplikují také na zahraniční osoby, které se v době tohoto jednání nachází v USA.

Za úplatek jsou považovány i nepřímé úplatky, tj. poskytnutí úplatku třetí osobě, která poté bude působit na úřední osobu nebo jí předá část platby. Nepřímo podplácející osoba však musí vědět, nebo alespoň být srozuměna s tím, že k trestné činnosti dojde. Kvůli možnosti nepřímého podplacení např. i skrze smluvní partnery si společnosti nechávají dělat rozsáhlé kontroly, prověrky spolupracujících osob, due diligence nebo zahrnují do interních přepisů vlastní protiúplatkovou politiku.

Zcela legální jsou však platby zahraničním úředním osobám, které mají uspíšit nebo pojistit jejich rozhodnutí, aniž by ho ovlivnily. Existuje tak rozsáhlá šedá zóna pro spekulace, kdy se o úplatek jedná a kdy nikoli.

Prezident Spojených států Donald Trump se opakovaně vyjádřil ve smyslu, že je nespravedlivé, aby americké společnosti nemohly uplácet zahraniční veřejné činitele, když jde o obchod, a usiloval o zrušení tohoto zákona.

Oficiální shrnutí k nalezení zde. Originální znění zde.

UK Bribery Act 2010

Jedná se o trestněprávní předpis, který nahrazuje dosavadní common law úpravu a je označován za „nejpřísnější protikorupční zákon na světě“. Lze podle něj uložit trest odnětí svobody až na 10 let a v některých případech také pokutu v neomezené výši. Originální znění zde.

Obsahuje trestné činy obdobné jako česká úprava – přijetí úplatku a podplacení. Okruh osob, vůči kterým se lze podplacení dopustit, je ale širší – kromě osob vykovávající veřejnou funkci a podnikatelů zahrnuje i zaměstnance (činnost osoby v rámci jejího zaměstnání) a nepodnikatelská sdružení osob. Zajímavé je, že posouzení, zda došlo v důsledku úplatku k porušení povinnosti při výkonu funkce, je prováděno podle toho, co by bylo možné očekávat od osoby vykonávající obdobnou funkci ve Velké Británii. Místní zvyklosti jiných států se výslovně nepoužijí, pokud nejsou zakotveny v psaném právu.

Podplácení zahraničních úředních osob je zakázáno přímo i nepřímo, ale kromě osob vykonávající veřejnou funkci pro jiný stát jsou úředními osobami i zástupci mezinárodních vládních organizací. Postižena bude v tomto případě pouze osoba podplácející, nikoli zahraniční úředník.

Novinkou oproti předchozí úpravě je článek 7, který upravuje odpovědnost právnických osob za nezabránění úplatkářství. Odpovědnou může být nejen právnická osoba, ale zároveň i její zaměstnanci, zástupci a jiné osoby, jejichž jednání je přičitatelné takové právnické osobě. Článek 7 se aplikuje na všechny právnické osoby, které se zapojují do obchodních aktivit na území Velké Británie. Je tedy možné, že německá společnost, která má pobočku v Londýně a poskytne úplatek ve Španělsku, bude podléhat tomuto zákonu.

Odpovědnost právnické osoby je objektivní; nemusí být dokázán vliv úplatku na jakoukoli činnost či rozhodnutí. Vyvinění je možné, pokud je prokázáno, že společnost aplikovala v době poskytnutí úplatku přiměřené postupy určené k tomu, aby zabránily osobám s ní spojeným v takovém jednání. Důkazní břemeno ohledně implementace vnitřní dokumentace v tomto případě nese dotčená společnost.

Jak by měly protikorupční postupy vypadat, je popsáno v příručkách vydaných Ministerstvem spravedlnosti Velké Británie, které lze nalézt zde.

Jedinou výjimkou ze zákazu podplácení podle tohoto zákona jsou operace tajných služeb a armády.

OECD Anti-Bribery Convention

Jedná se o úmluvu uzavřenou v rámci pracovní skupiny proti korupci při OECD. Smluvními stranami jsou všechny členské státy OECD (je jich 37, včetně České republiky), Argentina, Brazílie, Bulharsko, Kostarika, Peru, Rusko a Jihoafrická republika.

Participující strany se zavázaly přijmout zákony trestněprávně postihující poskytování úplatků osobám zastávajícím veřejné funkce jiného státu, a to jak fyzickými, tak právnickými osobami. Úmluva obsahuje i ustanovení o extradici pachatelů, nevztahuje se však na postihování přijetí úplatku. OECD nemá prostředky k vymáhání jejího dodržování, ale monitoruje situaci v jednotlivých státech za pomoci pracovní skupiny.

V roce 2009 byla přijata doporučení aktualizující tuto úmluva, další aktualizace by měla nabýt účinnosti v letošním roce.

Úmluva a související dokumenty jsou k dispozici zde.

Srovnání s českou právní úpravou

V českém prostředí problematiku podplácení a přijímání úplatků upravuje trestní zákoník, jehož působnost je jak teritoriální (ve vztahu k celému území ČR), tak personální (občané ČR jsou postižitelní podle českého práva i v případě, že trestný čin spáchají v zahraničí). Pokud je tedy úplatek poskytnut českým občanem osobě v zahraničí, jedná se o trestný čin. Stejně tak pokud je úplatek poskytnut zahraniční osobou v České republice, půjde o trestný čin.

Jednání, které zakazují oba zahraniční předpisy, je v podstatě totožné se skutkovou podstatou trestných činů podplacení (§ 332) a nepřímé úplatkářství (§ 333). Trestní zákoník definuje úplatek jako jakoukoli neoprávněnou výhodu, nikoli jen peněžní. Trestný čin podplacení lze navíc spáchat nejen vůči úřední osobě, ale také v souvislosti s podnikáním svým nebo jiného (§ 332 alinea 2).

Podle zákona o trestní odpovědnosti právnických osob se obou trestných činů může dopustit i právnická osoba, za splnění podmínek trestní odpovědnosti právnických osob. Obdobně jako britská úprava obsahuje i český zákon o trestní odpovědnosti právnických osob možnost vyvinění právnické osoby, a to v případě, že vynaložila veškeré úsilí, které na ní bylo možno spravedlivě požadovat, aby spáchání protiprávního činu zabránila (§8 odst. 5). Důkazní břemeno však v souladu se zásadami trestního procesu nesou orgány činné v trestním řízení, nikoli právnická osoba.

Předávání osobních údajů do zahraničí – Privacy Shield už nefunguje, standardní smluvní doložky samy o sobě nemusí stačit

Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) dnes vydal rozhodnutí (jeho znění je k dispozici zde), ve kterém se vyjádřil zejména ke dvěma klíčovým nástrojům pro správce osobních údajů, resp. jejich předávání do zahraničí, konkrétně do zemí mimo EU – jde o standardní smluvní doložky a tzv. Privacy Shield (tedy rozhodnutí Komise o odpovídající úrovni ochrany osobních údajů poskytovaných štítem EU-USA).

Předně SDEU potvrdil platnost rozhodnutí Komise EU, kterým se stanovují standardní smluvní doložky užívané v rámci smluvních vztahů mezi správci osobních údajů, resp. správci a zpracovateli ze zemí mimo EU. Užití těchto standardních smluvních doložek tedy představuje jeden z klíčových prvků, zajišťující dostatečný rámec ochrany zpracování osobních údajů při jejich předávání do zemí mimo EU. SDEU však zdůraznil, že sjednání samotných doložek nepředstavuje záruku, že taková ochrana osobních údajů je srovnatelná s ochranou poskytovanou v EU. Je totiž nutno zkoumat také okolnosti nezávislé na smluvní straně doložek, jakými jsou například právní režim příslušného státu a možnost přístupu státních orgánů či institucí k těmto osobním údajům předaným z EU. Dle SDEU je povinností správce a osoby přijímající osobní údaje z EU předem ověřit, zda je úroveň ochrany srovnatelná s tou v rámci EU, a současně je povinností přijímající osoby informovat správce o tom, že došlo ke změně právních předpisů znemožňující zajištění srovnatelné ochrany s EU a zastavit předávání osobních údajů.

Druhým posuzovaným nástrojem pro ochranu osobních údajů bylo rozhodnutí Komise o tzv. „Privacy Shield“, které mělo při předávání osobních údajů do USA zajistit bezpečnostní standard dle EU. SDEU však toto rozhodnutí Komise prohlásil za neplatné.

Podkladem pro toto rozhodnutí byla stížnost pana Schremse, kterou podal u irského úřadu pro ochranu osobních údajů na společnost Facebook Ireland Ltd, která mj. předávala osobní údaje pana Schremse společnosti Facebook Inc., sídlící v USA. Zajímavostí je, že předchůdce „Privacy Shield“, tj. dohoda mezi USA a EU o ochraně osobních údajů – tzv. bezpečný přístav („Safe Harbour“) – byla taktéž zrušena na základě stížnosti pana Schremse na předávání a zejména uchovávání osobních údajů společností Facebook Ireland Ltd. na serverech nacházejících se v USA (jedná se o rozhodnutí SDEU ze dne 6.10.2015 se sp. zn. C-362/14).

V dnešním rozhodnutí SDEU vyjádřil pochybnosti nad tím, zda USA poskytuje osobním údajům ochranu srovnatelnou s EU zejména z toho důvodu, že si USA vyhradily možnost přístupu státních orgánů a institucí k těmto předávaným údajům v rozsahu nezbytném pro ochranu zájmů USA. Současně SDEU uvedl, že v USA není zákonem či jiným právním předpisem upravena ochrana osobních údajů, a tím pádem v USA nejsou pro subjekty osobních údajů záruky a pojistky, které by limitovaly přístup státních orgánů a institucí USA k osobním údajům předaným z EU. Jedná se například nemožnost soudního přezkumu zpracování osobních údajů subjektů v USA, nemožnost subjektu osobních údajů domoci se svých práv garantovaných v GDPR, neexistence důvodu a rozsahu zpracovávání osobních údajů sledovacími programy zpravodajských orgánů USA. Stejně tak ombudsman zřízený dle Privacy Shield není nezávislý – je součástí vládní administrativy USA a je volen a odvoláván ministrem zahraničních věcí (Secretary of State).

Z výše uvedeného rozhodnutí se lze domnívat, že předávání osobních údajů do USA by aktuálně nemělo být možné, a to ani na základě standardních smluvních doložek, neboť podle názoru SDEU neposkytují USA dostatečnou ochranu srovnatelnou s ochranou EU. Jelikož však osobní údaje z EU do USA proudí nepřetržitě (i z důvodů globálních skupin společností majících řídící společnost nebo hlavní sídlo mateřské společnosti v USA), otázka způsobu předávání osobních údajů z EU do USA bude v nadcházející době intenzivně diskutována a řešena.

Privacy Law: A Global Legal Perspective on Data Protection Relating to Advertising & Marketing

Ve spolupráci s dalšími partnerskými kancelářemi GALA a také s International Advertising Association jsme připravili komplexní publikaci zaměřenou na právní úpravu ochrany osobních údajů v odvětví reklamy a marketingu.

Publikace má dva svazky – první (Volume 1) se týká úpravy zmíněné problematiky ve světě, druhý (Volume 2) se věnuje úpravě problematiky v členských státech Evropské unie.

Aktualita s krátkým popisem publikace je k dispozici na webových stránkách GALA (v anglickém jazyce). Knižní vydání je k dispozici na Amazonu (Volume 1, Volume 2)

Global Advertising Law Developments in Response to COVID-19

V rámci celosvětové aliance GALA jsme společně s dalšími členy připravili krátké shrnutí vývoje na poli marketingu a reklamy v době pandemie nemoci COVID-19. Jde o krátký vhled do aktuální situace ve více než 50 zemích celého světa.

Shrnutí naleznete zde.

Facebook započal spolupráci s fact-checkingovými subjekty

V rámci našeho zapojení v GALA jsme připravili stručnou informaci týkající se zahájení spolupráce mezi Facebookem a fact-checkingovými subjekty s cílem ověřování pravdivosti výroků, které se Facebooku objevují.

Informace je k dispozici zde: https://bit.ly/2BH7EvH

Plain Packaging Update

V rámci celosvětové aliance GALA jsme společně s dalšími členy připravili stručnou informaci ohledně jednotného balení tabákových výrobků a jeho povinného užívání ve světě. V České republice povinnost takového jednotného balení zatím nebyla zavedena, ale v budoucnu to nelze vyloučit.

Informaci naleznete zde.

Business Brunch 2 – Pandemie COVID-19 a její vliv na podnikání

Velké úspěchy HR meetingu a zájem ze strany našich klientů účastnit se podobných setkání, i pokud jde o novinky a aktuální témata z oblasti podnikání, smluv, compliance a obecně obchodního a občanského práva, nás postrčil k tomu, abychom pro Vás v roce 2020 poprvé připravili Business Brunch (leták zde). Business Brunch jsme naplánovali jako blok tří setkání za rok, vždy na aktuální téma. Každý Business Brunch se skládá ze tří částí, a to právních aktualit, semináře na aktuální téma a dotazů.

V druhém Business Brunchi Vás budeme informovat o aktualitách z rozhodovací praxe soudů a úřadů a v rámci hlavního tématu se budeme věnovat vlivu pandemie COVID-19 na podnikání, přičemž se zaměříme na

  • smluvní vztahy – vyšší moc, nemožnost plnění a změny smluv
  • náhrada škody vůči státu a její uplatnění – náhrada škody dle krizového zákona a zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci (jak na to, rizika a možnosti)
  • krizové a pohotovostní plány – jak se připravit na krizové situace, jak připravit vnitřní předpisy a jak je implementovat, praktické příklady
  • podpora pro podnikatele a rizika čerpání – souhrn aktuálních podpor pro podnikatele a informace o rizicích souvisejících s jejich uplatněním.

S ohledem na současná opatření se na druhém Business Brunchi sejdeme virtuálně – bude totiž probíhat ONLINE.

Přihlásit se můžete na brunch@randls.com. Detaily ohledně organizace a přihlašování naleznete zde.

Velká novela ZOK (zákon o obchodních korporacích)

Dlouho očekávaná novela zákona o obchodních korporacích (ZOK) byla schválena v lednu 2020 jako zákon č. 33/2020 Sb. a účinnosti nabude 1. 1. 2021. Rozsáhlý návrh obsahuje změny napříč celým zákonem. Kromě úpravy nepřesností, nejednoznačností či vypuštění některých nadbytečných ustanovení obsahuje novela i několik poměrně významných změn, jejichž přehled jsme pro Vás níže připravili.

Snížení administrativních a právních nároků na podnikatele přinese změna umožňující jednodušší splacení peněžitého vkladu při založení některých kapitálových společností. Doposud je nutné si za tímto účelem zřídit u banky zvláštní účet, a to i pokud výše vkladu činí pouhou jednu korunu. Z tohoto pravidla bude nově stanovena výjimka, kdy pro vklad do výše 20 000 Kč postačí splacení jiným způsobem, například složením do notářské úschovy. Založení jednoduché s.r.o. tak bude moci proběhnout přímo a jen u notáře.

Za nákladnou a zdlouhavou je aktuálně považována procedura vypuštění některých údajů ze společenské smlouvy či stanov, které se po vzniku společnosti stávají nadbytečnými (např. údaje o výši vkladové povinnosti zakladatelů, určení prvních členů statutárního orgánu či uvedení osoby správce vkladu). Oproti dnešnímu stavu, kdy je sporné, zda se v takovém případě jedná o změnu společenské smlouvy, která vyžaduje formu notářského zápisu, bude nově o vypuštění údajů umožněno rozhodovat statutárnímu orgánu společnosti a zároveň nebude nutné o takovém rozhodnutí pořizovat notářský zápis.

Méně formalizované bude také rozhodování mimo valnou hromadu v kapitálových společnostech. Rozhodování tzv. per rollam v současné době vyžaduje, aby v případech rozhodnutí, které vyžadují formu notářského zápisu, bylo každé jednotlivé vyjádření společníka nebo akcionáře vyhotoveno taktéž ve formě notářského zápisu. To je v praxi zejména u společností s větším počtem společníků či akcionářů zbytečně nákladné. Novela stanoví, že postačí rozeslat kopie notářského zápisu o navrhované změně, ke které by v případě souhlasu akcionář či společník připojil úředně ověřený podpis.

Některá rozhodnutí naopak formu veřejné listiny budou muset mít i nadále (zejména změny zakladatelského právního jednání). Nedostatek formy nebyl doposud jednoznačně řešen, což novela mění a pro situace, kdy valná hromada správnou formu rozhodnutí nezajistí, stanovuje, že rozhodnutí musí být v požadované formě (nejčastěji notářského zápisu) přijato do 60 dnů ode dne jeho původního přijetí (v chybné formě), jinak nebude mít právní účinky (bude zdánlivé).

Velmi důležitými změnami, které novela přináší, jsou změny v úpravě podílu na zisku, zálohy na podíl na zisku a omezení výplaty zisku. Nově bude možné na základě řádné nebo mimořádné účetní závěrky rozdělit zisk a jiné vlastní zdroje do konce účetního období následujícího po účetním období, za něž byla účetní závěrka sestavena (předchozí judikatura dovozovala lhůtu maximálně 6 měsíců). Jde-li o zálohu na podíl na zisku, původní ustanovení omezující výplatu (insolvenční test) zůstává a je výslovně uvedeno, že rozdíl mezi zálohou a ziskem se vrací do 3 měsíců ode dne, kdy řádná nebo mimořádná účetní závěrka byla nebo měla být schválena.

Zároveň budou stanovena i další omezení pro rozdělení zisku – nově bude platit, že pokud se vlastní kapitál společnosti po rozdělení případného zisku sníží pod hodnotu upsaného základního kapitálu zvýšeného o fondy, které se dle zákona nesmí dělit, není možné rozdělit zisk (rozhodnutí nemá účinky). Zároveň bude nově platit, že pokud se v aktivech společnosti nachází náklady na vývoj. částka k rozdělení se bude snižovat také o část těchto nákladů, která není odepsaná.

Obchodní korporace nově budou mít také explicitní zákaz poskytnout společníkovi nebo osobě jemu blízké bezúplatné plnění (typicky darování). Výjimku tvoří pouze dary obvyklé, dary ze slušnosti a dary na veřejně prospěšný účel. Cílem navrhované úpravy je zabránit obcházení pravidel pro výplatu podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích.

Novela by měla také zvýšit transparentnost orgánů společností. Nově bude nutné, aby právnická osoba, jež je členem voleného orgánu jiné společnosti, zmocnila jedinou fyzickou osobu, která ji bude v daném orgánu společnosti zastupovat. Bez zápisu takového zástupce do obchodního rejstříku nebude možné právnickou osobu jako člena voleného orgánu společnosti zapsat do obchodního rejstříku.

Člen voleného orgánu nově bude moci odstoupit kdykoli (dříve to nešlo, pokud byla doba pro obchodní korporaci nevhodná), přičemž výkon funkce končí dnem, kdy odstoupení projednal (nebo měl projednat) orgán, který člena zvolil, nestanoví-li společenská smlouva, že postačí projednání orgánem, jehož je členem. Oznámí-li člen své odstoupení přímo na zasedání takového orgánu, pak mu funkce zaniká uplynutím 2 měsíců od takového oznámení (neschválí-li tento orgán na žádost odstupujícího jiný den), a má-li společnost jediného společníka, pak uplynutím 2 měsíců od doručení oznámení jedinému společníkovi (neschválí-li jediný společník na žádost odstupujícího jiný den).

Pozornosti se dostalo i úpravě smlouvy o výkonu funkce mezi kapitálovou společností a členem jejího voleného orgánu. Neschválení smlouvy o výkonu funkce nejvyšším orgánem společnosti doposud vedlo k relativní neplatnosti, které je třeba se dovolat, jinak je smlouva platná. Nově bude výslovně stanoveno, že absence uvedeného schválení povede k neúčinnosti smlouvy.

Změny se dotkly i části ZOK týkající se odpovědnosti členů statutárních orgánů společnosti.
Diskvalifikace z výkonu funkce člena voleného orgánu nově může být uložena i v nižší než 3leté délce. Přispěl-li pak člen statutárního orgánu porušením svých povinností k úpadku obchodní korporace, bude o případném dalším postihu jednat insolvenční soud (půjde o tzv. incidenční spor), který bude moci vedle dosavadní povinnosti vydat prospěch uložit také povinnost člena statutárního orgánu doplnit ze svého nedostatečný majetek společnosti (namísto ručení). Tato kritéria se pak nově uplatní i na tzv. faktické a stínové vedoucí, tedy na osoby, které sice formálně v postavení člena statutárního orgánu nejsou, ale fakticky ano.

Změn doznala také úprava zprávy o vztazích, tedy povinnosti, která prozatím nebyla společnostmi příliš plněna. Nově nebude povinností ve zprávě uvádět, zda ovládané osobě vznikla újma a zda byla v rámci koncernu vyrovnána, stejně jako se nebudou uvádět informace, které podléhají ochraně nebo utajení (v takovém případě však se sdělením, že zpráva je neúplná a z jakého důvodu se informace neuvádějí). Informace tvořící obchodní tajemství se nově budou moci uvádět v přiměřené míře zobecnění (tj. ve formě rozmezí).

Nepřiměřenou přísnost vykazovala úprava zákazu konkurence jednatelů v s.r.o. či členů představenstva v akciových společnostech. Nově tak bude umožněno se úpravou ve společenské smlouvě či stanovách různými způsoby odchýlit od (poměrně přísné) zákonné úpravy zákazu konkurence. Společnosti si tak budou moci určit další činnosti, jejichž výkon je členům statutárního orgánu zakázán či podmínit výkon takových zakázaných činností např. souhlasem určitého orgánu společnosti, nebo naopak některé či všechny zákonem zakázané činnosti vyloučit, a tím jejich výkon dovolit.

V rámci úpravy akciové společnosti byl novelou doplněn proces volby členů dozorčí rady společnosti jejími zaměstnanci. Členem dozorčí rady bude nově moci být pouze osoba, která je v pracovním poměru ke společnosti (ledaže stanovy určí, že může vykonávat funkci i po odchodu do důchodu). Nově je také stanoveno, kdo může návrh na volbu či odvolání takového člena dozorčí rady podat a také, že k platnosti volby se vyžaduje tajné hlasování, kterého se zúčastnila alespoň třetina oprávněných voličů. Další podrobnosti stanoví volební řád připravovaný představenstvem.

Akciová společnost (stejně jako s.r.o., má-li dozorčí radu) má nově při existenci dostatečné většiny a splnění určitých podmínek možnost ve stanovách určit, že s akcií je spojeno právo jmenovat jednoho nebo více členů dozorčí rady a takto jmenovaného člena také odvolat.

Další novinkou je zrušení pozice statutárního ředitele coby orgánu povinně zřizovaného vedle správní rady v monistickém systému řízení akciové společnosti. Mezi odborníky dosud nepanovala zcela shoda, zda je správní rada statutárním orgánem, nebo jím je pouze statutární ředitel. Nově bude obchodní vedení a dohled nad činností společnosti náležet pouze povinně zřizované správní radě.

Novela nezapomněla ani na problematiku společností, které nevyvíjí ekonomickou aktivitu a existují jen formálně, tedy tzv. neaktivních společností. Dle ministerstva spravedlnosti jsou totiž potenciálně zneužitelné pro protiprávní jednání, především pak pro daňové podvody. Novela proto zavádí postup, kdy bude možné společnost zrušit, jestliže nezaloží do sbírky listin účetní závěrky za dvě po sobě jdoucí účetní období a současně není-li možné jí doručit výzvu ke splnění této povinnosti.

Business Brunch – příjemná snídaně s obědem a právní informace a aktuality z praxe v jednom

Velké úspěchy HR meetingu a zájem ze strany našich klientů účastnit se podobných setkání, i pokud jde o novinky a aktuální témata z oblasti podnikání, smluv, compliance a obecně obchodního a občanského práva, nás postrčil k tomu, abychom pro Vás v roce 2020 poprvé připravili Business Brunch (leták zde). Business Brunch jsme naplánovali jako blok tří setkání za rok, vždy na aktuální téma. Každý Business Brunch se skládá ze tří částí, a to právních aktualit, semináře na aktuální téma a dotazů.

Pro první Business Brunch jsme vybrali téma, které je v praxi jedním z nejčastějších a často propojuje všechna oddělení napříč společností – 18. 2. 2020 se totiž budeme věnovat (v první části semináře věnované legislativním novinkám) aktuálnímu a velice často diskutovanému tématu velké novely zákona o obchodních korporacích, kterou Vás stručně provedeme a upozorníme na ty nejdůležitější změny, které novela pro fungování společností přináší. V hlavní části semináře se budeme věnovat tématu, které jsme nazvali „Jednatelé, představenstvo a povinnosti českých společností v rámci mezinárodních skupin v kostce“. Můžete se těšit i na skvělé občerstvení – na prvním brunchi budeme testovat miniburgery a koblihy.

Přihlásit se můžete na brunch@randls.com. Detaily ohledně organizace a přihlašování naleznete zde.

Na našem webu používáme cookies. Cookies jsou soubory, které slouží k měření funkčnosti webu, přizpůsobování obsahu webu, napomáhají tomu, abyste na našem webu byli spokojeni. Využíváním webových stránek s tímto souhlasíte. Další informace >