Randls Business Webinář – aktuální témata, každý měsíc, zcela zdarma
Náš tradiční Business Brunch mění svou podobu – od září 2024 pro Vás budeme pravidelně připravovat Randls Business Webinář!
Randls Business Webinář bude zdarma, bude trvat vždy přibližně 30 minut a efektivně a příjemnou formou Vás v něm provedeme nejaktuálnějšími právními tématy a seznámíme s podstatnými novinkami.
Randls Business Webináře budou pořádány každý měsíc, vždy na téma vycházející ze současného dění, a to každé druhé úterý v měsíci v 10:00 hodin, tedy v roce 2024 v následujících termínech: 10. 9. 2024, 8. 10. 2024, 12. 11. 2024, 10. 12. 2024.
Bližší informace jsou k dispozici zde.
Nový Business Bulletin
Po čase Vám opět přinášíme novinky z právního světa ve formě Business Bulletinu – tentokráte však v novém grafickém provedení! V aktuálním čísle se dozvíte novinky z oblasti AI, kde vstoupilo v platnost nové evropské nařízení, dále nový institut tzv. hromadných žalob, který je v českém právu úplnou novinkou, čerstvě vládou schválený návrh nové cizineckého zákona, jehož účinnost je plánována na kalendářní rok 2026. Pozornost pak věnujeme také problematice praní špinavých peněz, kde by měla brzy být schválena novela AML zákona zavádějící mj. přísnější povinnosti pro obchodníky s virtuálními aktivy, dále problematice ochrany hospodářské soutěže, kde byly uloženy první pokuty podle novelizovaného zákona o významné tržní síle, a v neposlední řadě také nové možnosti užívání Registru zastupování, který může za určitých okolností zjednodušit jednání ve vztahu k úřadům.
Nové vydání Business Bulletinu je k dispozici zde.
Advertising, Marketing & Promotion Comparative Guide – průvodce (právním) světem reklamy a marketingu
Pod taktovkou britských kolegů z Lewis Silkin se naši kolegové Irena Lišková a Ladislav Mádl podíleli společně s dalšími advokátními kancelářemi z celého světa na přípravě průvodce právním světem reklamy, marketingu a propagace, který byl publikován na webových stránkách renomované právní platformy Mondaq.
V rámci průvodce je možné aktuálně srovnat právní úpravu odvětví reklamy a marketingu v 16 zemích světa; úprava týkající se dalších 9 zemí bude publikována v nejbližší době. Obsaženy jsou nejen informace o základním právním rámci, ale i podrobnější úprava aktuálních témat, jako je např. klamavá reklama, ne/přímý marketing, specifické režimy pro některá odvětví (farmaceutický průmysl, alkoholické nápoje, tabákové výrobky atd.) či typy reklamy (srovnávací reklama, native advertising, interest-based advertising, influencer marketing atd.), a také vymáhání práv a povinností s tím souvisejících.
Průvodce je dostupný zde.
Téma reklamy a marketingu nás baví a hlavně ho dobře známe a umíme – pokud Vás tedy cokoli zajímá nebo potřebujete s čímkoli pomoci, jsme tu pro Vás 😉
#advertising #marketing #law #mondaq #guide #global
Advertising Law: A Global Legal Perspective – třetí edice globálního průvodce reklamním právem
Oblast reklamy a marketingu a s tím souvisejících právních předpisů je nejenom navýsost aktuální, ale také jednou z oblastí, na které se specializujeme.
Kolegové pod vedením partnerky Ireny Liškové a advokáta Ladislava Mádla proto připravili komplexní shrnutí právní úpravy reklamního a marketingového práva v České republice, které je součástí celosvětové publikace vydávané v rámci GALA, jejímiž jsme členy.
Aktuální (v pořadí již třetí) edice Advertising Law: A Global Legal Perspective obsahuje přehled právní úpravy reklamního a marketingového práva ve více než 75 zemích od Alžírska po Zimbabwe. Je tedy ideálním průvodcem právní úpravou reklamy a marketingu v podstatě po celém světě.
Kniha je v tištěném vydání dostupná na Amazon
Volume I: https://lnkd.in/eJMh-riv
Volume II: https://lnkd.in/eVaFCxUH
Volume III: https://lnkd.in/ezATtyjG
Business Bulletin č. 2/2023
Krásné léto (a také babí léto) už vystřídal podzim a hlavní titulky novin namísto války na Ukrajině zaujaly zprávy o konfliktu na Blízkém východě a volbách u našich nejbližších sousedů. Čas od času se objeví také zprávy o postupu v rámci projednávání konsolidačního balíčku veřejných financí, který sice prošel Poslaneckou sněmovnou, ale stále není přijat a není zcela jasná ani jeho konečná podoba. Proto Vám v našem druhém letošním čísle Business Bulletinu přinášíme informace o novele zákona o ochraně hospodářské soutěže, jejíž obsah již jasný je a která již také nabyla účinnosti a kterou rozhodně doporučujeme Vaší pozornosti, stejně jako další legislativní novinky. V rozhodovací praxi jsme pro Vás vybrali rozhodnutí týkající se otázky splatnosti a promlčení a také délky funkčního období členů volených orgánů. Závěrem si Vás dovolujeme pozvat také na náš poslední letošní Business Brunch, který se bude konat 15. 11. 2023 a jehož tématem bude právo hospodářské soutěže, konkrétně Jak se podnikatelů týká právo hospodářské soutěže a na co si dát pozor.
Business Bulletin č. 1/2023
V období, kdy hlavní titulky novin a internetových portálů plní zejména články na téma konsolidačního balíčku veřejných financí a s tím souvisejících úprav důchodového systému, si Vám dovolujeme nabídnout náš první letošní Business Bulletin – v tom sice prozatím novinky z konsolidačního balíčku neuvádíme (protože stále nejsou k dispozici konkrétní bližší informace), o zajímavé informace v něm však nouze není. V legislativní sféře došlo k přijetí nového zákona, který mění několik stěžejních obchodněprávních norem (zákon o obchodních korporacích, živnostenský zákon i zákon o veřejných rejstřících), chystají se změny také v problematice praní špinavých peněž (AML) a upozorňujeme také na uplynutí doby pro přizpůsobení se nové úpravě zákona o evidenci skutečných majitelů. V rozhodovací praxi zmiňujeme rozhodnutí ohledně nezákonných obchodních sdělení a také judikát týkající se odpovědnosti pomocníka v podobě zaměstnance, jednatele a společníka společnosti v jedné osobě. Závěrem si Vás dovolujeme pozvat také na druhý letošní Business Brunch, který proběhne v náhradním termínu 13. 6. 2023.
Business Bulletin č. 3/2022
Blíží se konec roku 2022, který se kromě války na Ukrajině nesl ve znamení zvyšující se inflace a zdražování energií. V právním světě se však událo zajímavých a důležitých věcí více – v posledním letošním vydání našeho Business Bulletinu Vám proto přinášíme informace o velké novele zákona o ochraně spotřebitele, která zároveň přináší také změny v občanském zákoníku, dále novinky v oblasti sankcí, práva na informace a hospodářské soutěže a v neposlední řadě také informace o pomoci velkým podnikům, které donedávna neměly nárok na žádnou podporu ve vztahu k vysokým cenám energie. Z rozhodovací praxe zaujme rozhodnutí Soudního dvora EU týkající se evidence skutečných majitelů, rozhodnutí Nejvyššího soudu zabývající se nájmem prostor sloužících k podnikání a také rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ohledně online prodeje (a následného offline výdeje) o svátcích. Na závěr si Vás dovolujeme pozvat na Business Brunch v roce 2023 – na prvním z těchto našich pravidelných setkání se bude v příštím roce diskutovat právní rámec pro marketing a reklamu.
Věcná působnost nařízení GDPR při ověřování platnosti covid certifikátů prostřednictvím aplikace „čTečka“ – ano, nebo ne?
Nejvyšší správní soud začátkem října přerušil řízení o návrhu na zrušení jednoho z mimořádných opatření Ministerstva zdravotnictví týkajícího se omezení provozu služeb (čj. MZDR 14601/2021-34/MIN/KAN), a to proto, že předložil v souvislosti s tímto řízením Soudnímu dvoru Evropské unie tzv. předběžnou otázku související se zpracováním osobních údajů – konkrétně „zda dochází při ověřování platnosti certifikátů o očkování, testu a zotavení v souvislosti s onemocněním covid-19 národní aplikací „čTečka“ k automatizovanému zpracování osobních údajů ve smyslu čl. 4 odrážky 2) obecného nařízení o ochraně osobních údajů, a je tak dána věcná působnost tohoto nařízení“.
Ministerstvo zdravotnictví totiž v předmětném mimořádném opatření stanovilo zákazníkům pro možnost využití některých služeb, vstupu do provozoven či účasti na akcích povinnost prokázat splnění podmínek bezinfekčnosti a povinnost provozovatelům splnění těchto podmínek kontrolovat, a to prostřednictvím aplikace „čTečka“. Navrhovatel (jde o fyzickou osobu) se přitom v řízení domáhá zrušení tohoto opatření z důvodu, že takto stanovenými povinnostmi docházelo k nepřiměřenému zásahu do jeho práva na ochranu soukromí tím, že po načtení QR kódu se v zařízení provozovatele zobrazovaly jeho osobní údaje.
Nejvyšší správní soud prozatím uvedl, že pro posouzení otázky zásahu do práva na soukromí je nezbytné nejdříve vyjasnit, zda při kontrole bezinfekčnosti pomocí aplikace „čTečka“ dochází k automatizovanému zpracování údajů ve smyslu obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Nejvyšší správní soud přitom zmiňuje čtyři konkrétní okamžiky, kdy by mohlo ke zpracování osobních údajů v průběhu kontroly bezinfekčnosti pomocí aplikace dle jeho názoru docházet.
Naskenování QR kódu jako automatizované zpracování osobních údajů
Nejvyšší správní soud nemá pochybnosti o tom, že údaje obsažené v certifikátech – jde o jméno, příjmení, datum narození a údaj o očkování, prodělaném onemocnění či negativním testu – představují osobní údaje ve smyslu čl. 4 odrážky 1) GDPR. Pochybnosti má však ale o tom, zda jsou tyto osobní údaje při kontrole certifikátů aplikací zpracovávány ve smyslu čl. 4 odrážky 2) GDPR. Již naskenování QR kódu aplikací „čTečka“ totiž může naplňovat definici zpracování osobních údajů – jde totiž o operaci s osobními údaji, při které dochází k jejich přizpůsobení do podoby čitelné pro člověka a zpřístupnění na mobilním telefonu. Nejvyšší správní soud však podotýká, zda je namístě vykládat pojem zpracování takto široce, jelikož při této operaci nehrozí, že dojde ke zneužití osobních údajů a k zásahu do práva na ochranu osobních údajů, nedochází-li v rámci aplikace k odesílání dat kamkoliv za účelem jejich „překladu“ do čitelné podoby. Fakticky jde totiž o pouhou výpočetní operaci, při které není s osobními údaji jakkoliv nakládáno.
Lze tedy z textu usnesení dovodit, že Nejvyšší správní soud naskenování QR kódu za zpracování osobních údajů spíše nepovažuje.
Nahlédnutí do osobních údajů kontrolovanou osobou jako automatizované zpracování osobních údajů
Další možnou fází, při které by se mohlo jednat o zpracování osobních údajů, je okamžik, kdy kontrolující osoba v rámci kontroly podmínek tzv. bezinfekčnosti nahlédne do osobních údajů zobrazených na mobilním telefonu zákazníka/klienta. Nejvyšší správní soud v této souvislosti již dříve došel k závěru, že pouhé vizuální nahlédnutí kontrolující osobou na certifikát, ať už v tištěné nebo elektronické podobě, nespadá do věcné působnosti GDPR – nedochází při něm totiž k automatizovanému zpracování osobních údajů a v případě neautomatizovaného zpracování není vedena jejich evidence. Byť je tedy k dekódování QR kódu použit určitý automatizovaný nástroj (aplikace), z hlediska kontrolující osoby jde i nadále o pouhé vizuální nahlédnutí do osobních údajů kontrolované osoby.
I v tomto případě má tedy Nejvyšší správní soud spíše za to, že se o zpracování osobních údajů nejedná, jestliže tyto údaje nejsou dále nijak zpracovávány (např. uloženy či kamkoliv dále odesílány). Jelikož se však k výkladu těchto otázek Soudní dvůr Evropské unie doposud nevyjadřoval, nelze dle Nejvyššího správního soudu vyloučit, že Soudní dvůr zaujme odlišný výklad.
Ověření platnosti certifikátu aplikací čTečka jako automatizované zpracování osobních údajů
Třetí fází, která by mohla představovat zpracování osobních údajů, je fáze ověření platnosti certifikátu aplikací „čTečka“. Při kontrole platnosti certifikátu totiž dochází fakticky k použití osobních údajů týkajících se zdravotního stavu kontrolované osoby, které jsou obsaženy v certifikátu. Aby přitom mohla aplikace vyhodnotit, zda je certifikát platný či nikoliv, musí nutně porovnat údaje o zdravotním stavu dané osoby – tj. např. datum očkování, počet dávek, typ vakcíny – s validačními pravidly platnými v dané době. To přitom aplikace ulehčila, protože si sama stahovala aktuálně účinná pravidla, a při jejich změně pak byla automaticky sama schopna vyhodnotit, zda předkladatel certifikátu po změně pravidel splňuje podmínky tzv. bezinfekčnosti. I to by mohlo (byť nepřímo) představovat zpracování osobních údajů.
Při ověřování platnosti certifikátu však osobní údaje týkající se zdravotního stavu aplikace nezasílá nikam dále, a osobní údaje o zdravotním stavu tedy nejsou použity k jinému účelu než k jejich porovnání s validačními pravidly. Stejná pravidla se přitom uplatňovala i při pouhé vizuální kontrole certifikátů (bez skenování QR kódu) a navíc nebyla vázána na konkrétní osobu, ale jenom na údaje o tzv. bezinfekčnosti.
Kombinace výše zmíněných procesů jako automatizované zpracování osobních údajů
Nedochází-li ke zpracování osobních údajů ani v jednom z výše uvedených případů, je dle Nejvyššího správního soudu namístě zabývat se tím, zda zpracování nepředstavuje kombinace všech výše zmíněných procesů, které při kontrole certifikátů aplikací „čTečka“ probíhají, jako celek – tj. převedení osobních údajů z QR kódu do lidsky čitelné podoby a jejich promítnutí na mobilní telefon, nahlédnutí do nich kontrolující osobou a vyhodnocení platnosti certifikátu aplikací porovnáním osobních údajů o zdravotním stavu s validačními pravidly. ¨
Přestože jednotlivě tyto procesy nemusí dosahovat intenzity rozhodné pro naplnění definice zpracování, přiklání se Nejvyšší správní soud spíše k tomu, že v souhrnu o zpracování osobních údajů jde. Tomu odpovídá i dosavadní rozhodovací praxe Soudního dvora EU – ten ve svém dřívějším rozsudku implicitně posoudil kontrolu certifikátů prostřednictvím aplikací „CovidScanBe“ a „Covidcheck.lu“ jako zpracování osobních údajů ve smyslu nařízení GDPR, přičemž tyto aplikace fungují na obdobném principu jako „čTečka“. Nejvyšším správním soudem nyní položená předběžná otázka však v judikatuře Soudního dvora nebyla doposud výslovně řešena, a Nejvyšší správní soud se proto domnívá, že je obecně významná pro vymezení rozsahu věcné působnosti nařízení GDPR a definice zpracování osobních údajů.
Rozsudek velkého senátu SDEU o předběžné otázce v rámci aplikace čl. 30 odst. 5 písm. c) AML směrnice
Velký senát Soudního dvora Evropské unie ve svém rozhodnutí ze dne 22. 11. 2022 v rámci řízení ve spojených věcech C-37/20 a C-601/20 ohledně posouzení předběžné otázky konstatoval, že ustanovení směrnice proti praní špinavých peněz (AML), podle něhož musí členské státy zajistit, aby informace o skutečných majitelích společností a jiných právnických osob zapsaných v národních rejstřících skutečných majitelů byly vždy k dispozici jakékoli osobě z široké veřejnosti, je s odkazem na rozpor s čl. 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen jako „Listina“) neplatné.
Podle SDEU představuje přístup široké veřejnosti k informacím o skutečných majitelích závažný zásah do práva na soukromý život a práva na ochranu osobních údajů zakotvených v článku 7 a 8 Listiny.
Zpřístupněné informace totiž umožňují neomezenému počtu osob informovat se o faktické a finanční situaci skutečného majitele a pro zapisovaný subjekt toto bez dalšího představuje taktéž riziko potenciálního zneužití osobních údajů, které jsou zveřejňovány v národních rejstřících zveřejňovány, mohou však být i ze strany veřejnosti šířeny nebo ukládány.
SDEU v rámci rozhodnutí konstatoval, že: „Pokud jde o závažnost tohoto zásahu, je třeba uvést, že jelikož se informace zpřístupněné široké veřejnosti týkají totožnosti skutečného majitele, jakož i povahy a rozsahu jeho účasti ve společnostech nebo jiných právnických osobách, mohly by umožnit sestavení profilu, pokud jde o některé identifikační osobní údaje více či méně širokého rozsahu v závislosti na nastavení vnitrostátního práva, o stav majetku dotyčné osoby a o hospodářská odvětví, země a podniky, v nichž tato osoba investovala.“
„K tomu přistupuje skutečnost, že s takovým zpřístupněním těchto informací široké veřejnosti je neodmyslitelně spojeno zajištění jejich přístupu potenciálně neomezenému počtu osob, takže takové zpracování osobních údajů může rovněž umožnit osobám, které se z důvodů nesouvisejících s cílem sledovaným tímto opatřením snaží získat informace zejména o faktické a finanční situaci skutečného příjemce, získat volný přístup k uvedeným informacím. Tato možnost se jeví o to snadnější, pokud – jako je tomu v Lucembursku – mohou být dotčené údaje vyhledávány na internetu.“
„Kromě toho jsou potenciální důsledky pro subjekty údajů plynoucí z případného zneužití jejich osobních údajů zhoršeny skutečností, že jakmile jsou tyto údaje zpřístupněny široké veřejnosti, mohou být nejen volně vyhledávány, ale rovněž uchovávány a šířeny, a že se v případě takového následného zpracování stává pro tyto osoby o to obtížnější, ne-li iluzorní, aby se účinně hájily proti zneužívání.“
Z čl. 52 odst. 1 první věty Listiny dále vyplývá, že každé omezení výkonu práv a svobod musí být stanoveno zákonem a respektovat podstatu těchto práv a svobod. Článek 52 odst. 1 věta druhá Listiny stanoví, že při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení těchto práv a svobod zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého. Článek 8 odst. 2 Listiny v tomto ohledu upřesňuje, že osobní údaje musí být zpracovány mimo jiné „k přesně stanoveným účelům a na základě souhlasu dotčené osoby nebo na základě jiného oprávněného důvodu stanoveného zákonem“.
Výše uvedené opatření o zveřejnění zápisu subjektu jako skutečného majitele v rámci národního registru, a to pro širokou veřejnost, dle SDEU není schopno projít testem proporcionality, kdy sice SDEU dovodil, že opatření pro zápis skutečného majitele a jeho zveřejnění široké veřejnosti je vhodné v rámci předcházení praní špinavých peněz a financování terorismu, vytváří zvýšenou transparentnost a prokazatelně sleduje cíl obecného zájmu, ale zásah, který takové opatření s sebou přináší, není omezený pouze na to, co je nezbytně nutné a dále není přiměřené sledovanému cíli.
Takto závažný zásah do práva subjektu není ani kompenzován případnými výhodami takového opatření.
Aktuálně platný zákon č. 37/2021 Sb., o evidenci skutečných majitelů, ve znění pozdějších předpisů upravuje povinnost subjektů zveřejnit své skutečné majitele a v současné době je tato informace stále veřejně dostupná široké veřejnosti. Dle našeho názoru nelze očekávat, že by se v dohledné době na této situaci něco změnilo a údaje dostupné v Evidenci skutečných majitelů nebo například v Obchodním rejstříku by byly znepřístupněny veřejnosti.
Ohledně možného omezení přístupu do samotné Evidence lze očekávat vyčkávání na novelu zákona o evidenci skutečných majitelů, případně reakci EU na rozsudek SDEU v rámci úpravy směrnice proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Lze nicméně uzavřít, že řada evropských rejstříků již v reakci na výše uvedené rozhodnutí SDEU přistoupila k znepřístupnění údajů široké veřejnosti a omezila veřejný přístup do jednotlivých evidencí.
Senát schválil daň z mimořádných zisků i vyšší limit pro registraci k DPH
Senát ve čtvrtek 24. listopadu 2022 v tzv. daňovém balíčku schválil daň z mimořádných zisků (neboli tzv. windfall tax). Dočasná mimořádná daň by měla platit od 1. 1. 2023 po dobu 3 let (tj. 2023–2025) pro mimořádně ziskové společnosti z oblasti výroby a obchodu s energiemi, bankovnictví, petrolejářství a těžby a zpracování fosilních paliv.
Sazba této daně bude činit 60 % a bude se aplikovat na nadměrný zisk těchto firem. Tento nadměrný zisk se stanoví jako rozdíl mezi základem daně v letech 2023–2025 a průměrem základů daně za poslední 4 roky (tj. 2018–2021) navýšeným o 20 %.
Jsou určeny hranice, které zajišťují, aby daň nebyla aplikována na malé firmy, které mají pouze okrajové příjmy z předmětné činnosti.
- V oblasti výroby a distribuce energií a velkoobchodu s pohonnými hmotami se budou posuzovat celé holdingy. Windfall tax se aplikuje, pokud má daný holding z rozhodných činností čistý obrat v loňském roce alespoň 2 mld. Kč ročně.
- V ostatních oblastech (petrochemii, koksárenství a těžbě fosilních paliv) podléhají dani všechny firmy, které mají v daném aktuálním zdaňovacím období příjmy z těchto rozhodných činností vyšší než 50 mil. Kč a současně příjmy z těchto činností tvořily alespoň 25 % jejich čistého obratu za loňský rok.
- V bankovním sektoru windfall tax dopadne na banky s čistými úrokovými výnosy v loňském roce nad 6 mld. Kč.
Příjmy z daně z mimořádných zisků mají sloužit k pokrytí mimořádných nákladů, které stát bude mít v souvislosti se stanovením maximálních cen energií (zastropování cen). Zákon musí ještě podepsat prezident republiky.
Další změnou od 1. 1. 2023 by mělo být zvýšení limitu pro registraci osoby jako plátce DPH, a to z 1 mil. Kč na 2 mil. Kč za dvanáct po sobě jdoucích měsíců. Novela obsahuje i ustanovení věnující se přechodnému období mezi lety 2022 a 2023 a umožňuje osobám, které v rámci roku 2021 překročily limit 1 mil. Kč, ale zároveň nepřekročily hranici 2 mil. Kč, aby se přesto nestali plátci DPH a nevznikla jim povinnost podat přihlášku k registraci plátce.
Stejně tak se zvýší i limit umožňující podnikatelům využívat tzv. paušální daň. Mělo by tak dojít k rozšíření okruhu poplatníků, kteří budou moci vstoupit do režimu uplatnění paušální daně, jelikož předmětná hranice pro možnost uplatnění daně v paušální výši by měla být v návaznosti na zvýšení limitu pro registraci k DPH taktéž zvýšena na 2 mil. Kč. Zároveň však má být odstupňována také výše paušální daně – zatímco u poplatníků s příjmy do 1 mil. Kč zůstane výše paušální daně poměrně nízká (hovoří se o 6.208 Kč měsíčně), u příjmů mezi 1 a 1,5 mil. Kč již má jít o částku kolem 16.000 Kč a u příjmů mezi 1,5 a 1 mil. Kč o částku kolem 26.000 Kč.
Vyhlášení výzvy pro předkládání žádostí Czech Rise Up 3.0 – Poradenství pro digitální transformaci podniků
Ministerstvo průmyslu a obchodu zahájilo dne 11. 10. 2022 příjem žádostí o poskytnutí dotace, který pomůže malým a středním podnikatelům k digitální transformaci pro zvýšení jejich odolnosti vůči následkům krize způsobené epidemií COVID-19.
Cílem výzvy je podpora poskytování odborného poradenství v oblasti digitální transformace za účelem zvýšení digitální úrovně malých a středních podniků působících na českém trhu.
Výzva bude financována z Národního plánu obnovy. Alokace výzvy činí 500 mil. Kč a míra podpory je 85% způsobilých výdajů projektu.
Příjem žádostí bude ukončen 31. 3. 2023 (nebo do vyčerpání alokace výzvy).
Žádosti je možné podávat pouze prostřednictvím datové schránky Ministerstva průmyslu a obchodu.
Výzvu a její podmínky včetně příloh ke stažení naleznete na odkazu zde.
Navýšení kapacit pro podávání žádostí – Program kvalifikovaný zaměstnanec
Zaměstnavatelé mají i nadále nedostatek pracovních sil a válečný konflikt na Ukrajině jim tuto situaci rozhodně neulehčil. Váleční uprchlíci s dočasnou ochranou sice mají (alespoň prozatím) volný přístup na trh práce, ne všichni ale mohou či chtějí pracovat a ne všechny pozice jsou jimi obsaditelné.
Částečným řešením by mělo být navýšení kapacit v rámci Programu kvalifikovaný zaměstnanec, ke kterému by mělo dojít od 1. 11. 2022 (nejpozději od 1. 1. 2023), a které má zahrnovat:
- navýšení stávající kapacity v moldavském Kišiněvě o 500 (tj. ze stávajících 1.000 na 1.500);
- navýšení stávající kapacity ve filipínské Manile o 300 (tj. ze stávajících 2.000 na 2.300);
- přidání úplně nové kapacity 600 žádostí v gruzínském Tbilisi;
- přidání úplně nové kapacity 550 žádostí v arménském Jerevanu;
- přidání úplně nové kapacity 400 žádostí v severomakedonském Skopje.
Protože zároveň dojde ke snížení některých celkových kapacit, má se ve výsledku jednat o navýšení dostupné kapacity o 2.000 žádostí – není zde tedy ambice nahradit aktuálně nedostupnou kapacitu 40.000 žádostí na Ukrajině, mohlo by to ale znamenat alespoň částečnou pomoc těm zaměstnavatelům, kteří jsou závislí na zahraniční pracovní síle.
Business Bulletin č. 2/2022
Hlavní zprávy v médiích sice již (konečně) neplní covid, radovat se však dost dobře nejde, protože nové téma ruské invaze na Ukrajinu neznamená posun k lepšímu. Jedno však mají společné – jak pandemie, tak probíhající válka odvádí pozornost od ostatních, „všedních“ věcí. I proto Vám v druhém letošním vydání našeho Business Bulletinu přinášíme novinky týkající se těchto „všedních“ témat, které ale jsou také důležité, a na které je třeba se připravit – připravovaná novela zákona o evidenci skutečných majitelů i novela autorskoprávní úpravy mají shodně za cíl uvést danou úpravu do souladu s evropskou legislativou. Ze soudní praxe jsme zařadili judikát Nejvyššího soudu týkající se péče řádného hospodáře. Zároveň si Vás dovolujeme pozvat také na náš letošní druhý díl Business Brunch, ve kterém se tentokrát budeme věnovat uzavírání smluv a základům obchodního práva
Situace na Ukrajině – dočasná ochrana uprchlíků napříč EU
V reakci na uprchlickou krizi, která vznikla v důsledku invaze Ruska na Ukrajinu, učinila EU výjimečný krok a aktivovala směrnici o dočasné ochraně, která Ukrajincům nabízí okamžité útočiště v členských státech EU.
I proto jsme společně s kolegy z dalších zemí v rámci aliance Ius Laboris připravili odpovědi na čtyři otázky, které se nyní pravidelně řeší v souvislosti s udělováním dočasné ochrany.
Tyto otázky a odpovědi na ně naleznete zde: https://iuslaboris.com/…/responding-to-the-crisis…/
Business Bulletin č. 1/2022 – Sankce
Probíhající válka na Ukrajině již nyní vedla k řadě tragédií – smrti a zranění civilistů i vojáků na obou stranách konfliktu, nucené emigraci milionů uprchlíků z celé Ukrajiny a zvýšenému geopolitickému napětí na celém světě. Má však i zcela zásadní dopady na vztahy mezi západními zeměmi a Ruskou federací. V reakci na ruskou invazi na území Ukrajiny Evropská unie, USA, Spojené království, ale i řada třetích zemí přijímá proti Rusku, ale i proti ruským společnostem a státním příslušníkům bezprecedentní sankční opatření, nevídaná od druhé světové války, jejichž cílem je zapůsobit ekonomickými prostředky na chování Ruské federace a znemožnit jí další vedení války proti Ukrajině. V tomto materiálu bychom Vám rádi popsali a zrekapitulovali platná sankční opatření Evropské unie proti Rusku, a to ať již byla přijata v minulosti, anebo jde o nová opatření, přijatá po vypuknutí války.
Business Bulletin č. 3/2021
Slibovaná tečka za koronavirem se (prozatím) nekoná, proto i po téměř dvou letech hned na začátku našeho posledního letošního vydání Business Bulletinu ve stručnosti zmiňujeme nová opatření související se šířením nemoci COVID-19. Ačkoliv je koronavirus pro média stále tématem nejzajímavějším, nelze pomíjet témata další, neméně důležitá, která naše každodenní fungování také ovlivňují či ovlivňovat budou. Proto dále uvádíme souhrn nejdůležitějších informací týkajících se nového stavebního zákona (včetně aktuálního vývoje souvisejícího s nástupem nové vlády, která se proti původnímu znění vymezovala), informace související se změnou fungování systému datových schránek a zmiňujeme též novelu zákona o elektronických komunikacích, která mj. poměrně významně zasahuje do stávající úpravy tzv. cookies.